Letadlo registrace G-APFE přistálo na letišti Tokio Haneda ve 12:40 v den neštěstí. Přiletělo z Fukuoky, kam bylo předchozího dne odkloněno kvůli nepříznivému počasí panujícímu v Tokiu.[1] Mezitím se počasí zlepšilo, silné západoseverozápadní proudění za studenou frontou přineslo chladný suchý vzduch z asijské pevniny a s ním křišťálově čistou oblohu. Pro následující úsek letu z Tokia do Hongkongu posádka dostala povětrnostní předpověď od zástupců společnosti a vyplnila letový plán, podle kterého měli letět podle přístrojů (IFR) z letiště Haneda, přes ostrov Izu Óšima, poté v letovém koridoru JG6 do Hongkongu v letové hladině 310 (31 000 stop (9 400 m)).[1] Boeing pilotoval pětačtyřicetiletý kapitán Bernard Dobson z Dorsetu, který byl považován za velice zkušeného pilota, neboť létal sedmsetsedmičku od roku 1960.[2]
Posádka ve 13:42 kontaktovala řízení letového provozu a žádala povolení nahodit motory a změnila žádost pro let za viditelnosti (VMC). Měla stoupat západně přes body Fuji-Rebel-Kushimoto, což by je přivedlo blíže k Fudži, snad kvůli lepšímu výhledu cestující na horu.[3]
Letadlo začalo pojíždět ve 13:50 a vzlétlo za severozápadního větru ve 13:58. Po vzletu letadlo nepřetržitě stoupalo doprava, otočilo se nad Tokijským zálivem a nasadilo jihozápadní kurz, proletělo severně od Odavary.[4] Poté začalo znovu točit doprava k hoře, letělo nad Gotembou v kurzu přibližně 298° při indikované rychlosti letu od 320 do 370 uzlů a nadmořské výšce přibližně 4 900 m (16 000 stop), vysoko nad vrcholem hory (3 776 m). Pak se letoun ocitl v silných turbulencích, které jej za letu rozlámaly. Trosky spadly do lesa.
Vyšetřování
Trosky letounu byly rozptýleny v pásu dlouhém 16 km.[5] Analýza umístění rozptýlených trosek pomohla vyšetřovatelům nehod určit, že nejprve selhalo uchycení vertikálního stabilizátoru k trupu. Odlomený díl zanechal barevnou stopu, podle které bylo možné dovodit, že se odlomil od vodorovného stabilizátoru na levém dolním konci. Dezintegrace pokračovala a po odlomení dalších částí letadlo přešlo do ploché vývrtky.
Závěrečná zpráva uvádí, že: „letadlo narazilo nad městem Gotemba na neobvykle silnou turbulenci, která způsobila nárazové zatížení značně přesahující konstrukční limit“.[1]
Nehoda byla jednou z pěti, které se v roce 1966 udály v Japonsku a měly smrtelné následky – havarovala čtyři civilní a jedno vojenské letadlo. Stala se ani ne za 24 hodin po nehodě kanadského letadla, které po přistání na letišti Haneda havarovalo a začalo hořet. Jeho trosky při startu letu BOAC 911 ještě doutnaly u vzletové dráhy.[6]
Mezi cestujícími byla skupina 75 Američanů se vztahem ke společnosti Thermo King z Minneapolisu. Dvoutýdenní cestu po Japonsku a jihovýchodní Asii dostali jako firemní odměnu. Ve skupině cestovalo 26 párů, zůstalo po nich 63 osiřelých dětí.[7][8]
↑ ab On this day, 5 March 1966: Passenger jet crashes into Mount Fuji. BBC News archive [online]. 1966-03-05 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ The Worst Single Day. Time. 11 March 1966. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-14.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stone, Richard, "124 die in 2nd Japan air disaster" quote:"A BOAC spokesman said 75 of the Americans aboard were members of a tour sponsored by Thermo King Corp. of Minneapolis, Minn."
↑United Press International. Fuji Jetliner Crash Left 63 Orphans in US. Pacific Stars And Stripes. 8 March 1966.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
JINDRA, Miroslav. Rozpadající se letoun pozorovaly stovky lidí. Vletěl do neviditelného pekla. iDNES.cz [online]. 2019-03-05 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
JINDRA, Miroslav. Smrtící okamžiky zachytila kamera. Ze svatební cesty se už nevrátili. iDNES.cz [online]. 2019-03-06 [cit. 2020-11-01]. Dostupné online.
_JP5996892.jpg)
