Čeleď Lernaeidae, česky červokovití[1], jsou ektoparazité na sladkovodních rybách.[2] Tato čeleď se řadí mezi korýše. Živí se tkání a krví hostitele. Patří mezi převážně jednohostitelské parazity s přímým životním cyklem. V angličtině byli velmi trefně pojmenováni „anchor worm“, podle kotvovitého výrůstku hlavové části u samičky.[3] Všechny životní formy červoků žijí parazitickým životem až na dospělé samce a naupliové larvy.[4] Při napadení malých ryb často způsobí smrt hostitele, kvůli protržení orgánů.[3]
Popis
Červok kapří dosahuje velikosti kolem 7-11 mm.[5] Šířka těla dospělce je 1 mm. Larvy jsou velké průměrně 0,6 mm. Tělo dospělé samice se skládá z protáhlé hrudi, předního a zadního kotevního výběžku hlavové části, malé hlavy umístěné ve středu kotevních výběžků a malého zadečku. Larvální a juvenilní stádia tohoto jedince jsou velmi podobné buchankám.[3]
Je popsáno okolo 110 druhů červoků. Tato čeleď má kosmopolitní výskyt.[2]
Červoci mají přímý životní cyklus a obvykle se vyvíjejí ve stejném hostiteli. Jejich hlavní doba rozmnožování je v České republice v pozdním létě.[3] Životní cyklus trvá 18–25 dní.[2] Cyklus tvoří 3 naupliové larvy a 5 juvenilních stádií. Juvenilní stadia žijí ektoparaziticky na žábrech ryb.[3] Dospělá samička se permanentně zachytí na vnější části ryby. K lepšímu zachycení jí pomáhá sekrece trávicích nebo histolytických enzymů. V rychle tekoucích vodách se zachytává pod šupiny. Hruď a zadeček má volný, aby mohla lépe klást vejce. Po zachycení se jí začnou tvořit postranní kotvovité výběžky hlavy pro lepší uchycení do měkké tkáně hostitele a prodlužuje se jí hruď. Na samici se uchytí dospělý samec, aby ji mohl oplodnit. Samec následně hyne. Obaly s vajíčky se tvoří 4 dny po zachycení na hostiteli.[3] Z vajec se může při dobrých podmínkách vylíhnout až 250 jedinců za dva týdny.[2] Z oplodněných vajec se líhnou naupliové larvy. Tyto larvy jsou volně pohyblivé, ale nepřijímají potravu. Parazitickým životem žijí až juvenilní stádia, která se zachytávají v žábrech ryb a mohou jim způsobovat respirační potíže. Toto larvální stadium se nepřichycuje trvale na hostitele a může volně plavat ve vodním sloupci. Juvenilní stádium doroste do dospělce a celý cyklus se opakuje.[3]
Vliv na hostitele
Kolem přichyceného parazita se začne vytvářet začervenalé a zanícené kolečko velikosti 1 cm. Tato oblast může být náchylná na případné vniknutí patogenu. Červokovití jsou podezřelí z přenosu virů nebo bakterií, které vyvolávají sekundární infekci.[3]
Hostitelé čtyři dny po napadení Learnea polymorpha začnou vykazovat rychlé zmatené pohyby mezi nimiž odpočívají. Dalším příznakem je drbání o štěrkový podklad nebo o jiné ryby ve vodě. Při napadení hostitele více červoky najednou dochází ke zpomalení pohybu, velkému poškození jedince nebo až k samotnému úhynu. Larvy napadají žábry a vytváří respirační potíže nejvíce u malých ryb.[3]
Zástupci
Červok kapří (lernaea cyprinacea) je kosmopolitně rozšířený druh. Tento parazit se šíří společně se svými hostiteli. Nejvíce napadá kaprovité ryby a mezi nimi kapra koi, kapra obecného a karase zlaté. Může také napadat jiné druhy ryby.[3]
Výskyt
Ideální teplota prostředí pro životní cyklus této čeledi je 25–30 °C. V Česku dosahují největších hustot v letním období.
Červokovití se vyskytují téměř na všech kontinentech. Tito paraziti byli zavlečeni do Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Austrálie. Největší druhovou diverzitu dosahují však v Africe.[3]
Odkazy
Reference
↑KRATOCHVÍL, Josef; BARTOŠ, Emanuel. Soustava a jména živočichů. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. S. 167.
↑ abcd FA185/FA185: Lernaea (Anchorworm) Infestations in Fish. Ask IFAS - Powered by EDIS [online]. [cit. 2024-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdefghijklT.K. WOO, Patrick; BUCHMANN, Kurt. Fish Parasites Pathobiology and Protection. 1. vyd. London: CAB International, 2012. 383 s. ISBN9781845938062.