Leopold Příza, též Prziza (1805[1] – 3. července 1888 Konice[2][3]), byl rakouský statkář a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.
Biografie
Patřil mu statek Konice.[2] Jeho otec Karel Příza získal značný majetek jako majitel soukenické továrny v Brně.[4] Karel Příza zbohatl během napoleonských válek. Roku 1825 zakoupil panství konické a stražické. Zemřel roku 1852 a majetek přešel na jeho tři syny, přičemž Leopold získal statek Konice.[5] V 70. letech 19. století byl Leopold Příza jedním z žadatelů o povolení vzniku české akciové banky v Olomouci.[4] Byl též majitelem mlýna ve Strážnici.[3] Roku 1883 se stal členem výboru Muzejního spolku olomouckého.[1]
V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách 22. listopadu 1866 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Boskovice, Jevíčko, Konice, Tišnov. Na sněm se vrátil v zemských volbách v září 1871, nyní za kurii velkostatkářkou, II. sbor.[6] Uváděl se jako kandidát autonomistické strany,[2] tj. Moravské národní strany (staročeské).[6] V 80. letech se uvádí jako volič Strany konzervativního velkostatku.[7]
Zemřel v červenci 1888 ve věku 83 let.[2] Příčinou úmrtí byla sešlost věkem. Tělo pak bylo převezeno k uložení do rodinné hrobky ve Stražisku.[3]
Reference
- ↑ a b JANÁK, Jan: NEZDAŘENÉ POKUSY O ZALOŽENÍ ČESKÝCH AKCIOVÝCH BANK NA MORAVĚ V LETECH 1872-1873 [online]. vmo.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Personalnachrichten. Das Vaterland. Červenec 1888, čís. 190, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Kniha zemřelých Konice, 1880–1896, s. 59.
- ↑ a b JANÁK, Jan: NEZDAŘENÉ POKUSY O ZALOŽENÍ ČESKÝCH AKCIOVÝCH BANK NA MORAVĚ V LETECH 1872-1873 [online]. digilib.phil.muni.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online.
- ↑ PAŠOVÁ, Pavlína: DĚJINY A SOUČASNOST ŠKOLSTVÍ V KONICI [online]. theses.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Das Vaterland, 8. 7. 1886, s. 3.