Byl redaktorem ve Vídni.[1] Vychodil šest tříd národní školy a nastoupil jako sedlářský učeň. Působil coby sedlář ve vagónce. Po propuštění z práce působil jako redaktor listu Freiheit, od roku 1900 Christlichsoziale Arbeiterzeitung. V roce 1892 se podílel na založení svazu křesťansko sociálních dělníků. V lednu 1896 se účastnil prvního stranického sjezdu.[2]
Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1909 coby kandidát Křesťansko sociální strany za kurii všeobecnou, obvod Vídeň XIII. okres. Mandát na sněmu zastával do roku 1915. Od listopadu 1918 do května 1919 byl poslancem prozatímního zemského sněmu. V období let 1913–1918 působil i coby člen zemského výboru.[2]
Pamětní deska Leopolda Kunschaka na domě v Hernalser Hauptstraße ve Vídni, kde žil po 2. světové válce.
V politické kariéře pokračoval i v meziválečném období. V letech 1919–1920 byl poslancem Ústavodárné rakouské Národní rady a pak od roku 1920 až do zániku parlamentního způsobu vlády 2. května1934 poslancem rakouské Národní rady za křesťanské sociály. Odmítal politickou polarizaci Rakouské republiky a byl odpůrcem militarismu. V letech 1934–1938 za éry stavovského státu byl poté členem rakouské Státní rady (poradní legislativní orgán). V roce 1938 a znovu roku 1944 byl zatčen.[2][3]
Dlouhodobě byl aktivní i v komunální vídeňské politice. V letech 1904–1934 a znovu 1945–1946 zasedal v obecní radě ve Vídni, přičemž v letech 1922–1934 byl navíc městským radním a v letech 1945–1946 i náměstkem vídeňského starosty.[2]
↑ abcdKNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 221. (německy)
