Leo hrabě von Wurmbrand-Stuppach
První komorník arcivévody Františka Ferdinanda
Ve funkci: 1883 – 1896
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní podmaršál (1898), generálmajor (1892)
Narození	12. září 1840 zámek Liblín
Úmrtí	29. srpna 1903 (ve věku 62 let) Stainach
Titul	hrabě
Rodiče	Vilém z Wurmbrand-Stuppachu
Ocenění	Leopoldův řád
Commons	Leon Anton Johann Nepomuk von Wurmbrand-Stuppach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leo Anton hrabě von Wurmbrand-Stuppach (německy Leo Anton Johann Nepomuk Graf von Wurmbrand-Stuppach) (12. září 1840 Liblín – 28. srpna 1903 Stainach) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v c. k. armádě, v letech 1883–1896 zastával funkci prvního komořího arcivévody Františka Ferdinanda a absolvoval s ním řadu cest do zahraničí. Ve vojsku byl v roce 1898 povýšen do hodnosti polního podmaršála.

Pocházel ze starého šlechtického rodu Wurmbrand-Stuppachů,^[1][2] byl třetím synem hraběte Viléma Wurmbrand-Stuppacha (1806–1884)^[3][4] a jeho manželky Berty, rozené hraběnky Nosticové (1816–1888).^[5] Jeho rodištěm byl zámek Liblín v západních Čechách, který Wurmbrandům v 19. století patřil.^[6] Leo od mládí sloužil v armádě, byl důstojníkem jezdectva, zúčastnil se prusko-rakouské války a v roce 1866 byl povýšen na rytmistra u 2. hulánského pluku. Později sloužil u 14. dragounského pluku v Písku^[7] a v hodnosti majora (1879) u 6. husarského pluku v Záhřebu.^[8]

V roce 1883 byl povýšen na podplukovníka^[9] a jako první komorník (Kammervorsteher) byl přidělen k arcivévodovi Františku Ferdinandovi.^[10] Zatímco František Ferdinand vystupoval na veřejnosti rezervovaně, Leo Wurmbrand se naopak stal středem společnosti arcivévodova okolí. V roce 1886 byl povýšen na plukovníka^[11] a v roce 1892 dosáhl hodnosti generálmajora.^[12][13] V roce 1893 s Františkem Ferdinandem absolvoval cestu kolem světa.^[14] Když se František Ferdinand stal v roce 1896 oficiálně následníkem trůnu, dostal nový dvůr v čele s nejvyšší hofmistrem (František Antonín Thun-Hohenstein) a Wurmbrandova služba u něj skončila. Obdržel čestnou hodnost nadporučíka jedné z císařských gard (K.u.k. Erste Arcieren Leibgarde)^[15][16] a v roce 1898 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.^[17]

Zemřel ve Stainachu ve Štýrsku 28. srpna 1903 ve věku 62 let, spolu s dalšími členy rodiny je pohřben na hřbitově v Kirchau.^[18][19]

Wurmbrandové patřili k tzv. mediatizované šlechtě zaniklé Svaté říše, náležel jim titul říšských hrabat s nárokem na oslovení Osvícenost (Erlaucht) a právem užívání knížecí korunky v erbu.^[20] Leo byl v roce 1880 jmenován c. k. komořím^[21] a v roce 1895 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[22] Získal několik vyznamenání, vzhledem ke službě u dvora Františka Ferdinanda byl nositelem i několika ocenění v zahraničí.^[23]

• komandérský kříž Leopoldova řádu
• Vojenská záslužná medaile
• Válečná medaile
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy
• Jubilejní pamětní medaile

• Řád vycházejícího slunce I. třídy (Japonsko)
• rytíř Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
• Řád červené orlice II. třídy (Německo)
• Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
• komandér Ŕádu polární hvězdy (Švédsko)
• rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)
• rytíř Řádu Fridrichova (Württembersko)

• GALANDAUER, Jan. František Ferdinand d'Este: následník trůnu. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2000. 353 s. ISBN 80-7185-325-9. 
• PERNES, Jiří. Život plný nepřátel : život a smrt Františka Ferdinanda d'Este. Praha: Iris ; Knižní klub, 1994. 276 s. ISBN 80-85893-01-0. 

• Oficiální web rodiny Wurmbrand-Stuppach