Vyrůstala v Kostomlatech pod Řípem, později žila v Roudnici nad Labem. Po ukončení roudnického gymnázia pokračovala studiem práva a právní vědy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kterou absolvovala v roce 1998 (Právní a sociální aspekty regulace nealkoholové toxikománie) se ziskem ceny Karla Engliše pro nejlepší studenty společenskovědních disciplín. V roce 2001 (Drogy a kriminalita; školitel Dagmar Císařová) dokončila postgraduální doktorské studium v oboru veřejné právo. Ve stejném roce byla jmenována státní zástupkyní v Litoměřicích. O dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem.[3] V letech 2006–2007 stážovala při Ministerstvu spravedlnosti ČR.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ji navrhl na funkci vrchní státní zástupkyně v Praze. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil měl v úmyslu Bradáčovou do této funkce jmenovat, ale ze svého úřadu byl 27. června 2012 odvolán prezidentem republiky Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase.[4] Přes zjevné zdráhání ji nakonec jmenoval dne 30. července 2012 nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.[1]
Pracuje také jako lektorka v oboru trestní právo na Justiční akademii. V oboru trestního práva získala ocenění Právník roku za rok 2016.[5] Specializuje se na legislativu, trestnou činnost úředních osob, trestní právo procesní, vzdělávání v soustavě státního zastupitelství, dále působí na Univerzitě Palackého v Olomouci při Právnické fakultě.
Dozorovala několik mediálně sledovaných trestních kauz, včetně případů zavražděného pětiletého chlapce Jana Rokose jeho matkou, ústeckého vraha Miroslava Ritticha, mačetového útoku Romů v novoborském baru, kauzu Mostecké uhelné,[8] soudce Havlína, mediálně známou kauzu Bereta či kauzu ministryně obrany Vlasty Parkanové.[9]
Z pozice náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem se podílela na kauze sociálnědemokratického poslance Davida Ratha podezřelého ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie (mj. uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů vztahujících se k výdajům z rozpočtu EU),[10] přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě. 1. června 2012 Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem Rathův případ postoupilo Krajskému státnímu zastupitelství ve Středočeském kraji, konkrétně zástupci Petru Jirátovi.[11]
Ke jmenování Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně se kriticky vyjádřil předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň: „Lenka Bradáčová má za sebou spoustu kauz, kdy stát musel za její pochybení platit náhrady.“[12]
Mediální obraz
Podle TN.cz pro svůj mediální obraz „neústupné, neúplatné, neúprosné a přitom spravedlivé“[8] státní zástupkyně získala přezdívku „Cattani v sukních“,[8] a to v souvislosti s fiktivním komisařem Corradem Cattanim ze seriálu Chobotnice, který bojoval proti mafii.
Odkazy
Reference
↑ ab Bradáčová se stala vrchní státní zástupkyní. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-07-30 [cit. 2012-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-01.
↑Výkonný výbor USZ [online]. Ústí nad Labem: Unie státních zástupců České republiky [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-31.
↑BRAUNOVÁ, Dana. Lenka Bradáčová – žalobkyně, která nemá strach z mocných. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-03-20 [cit. 2012-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-21.
↑BUMBA, Jan; ŠÍDLO, Jakub. Pospíšil chtěl jmenovat Bradáčovou vrchní státní zástupkyní. Už to nestihnu, lituje. Český rozhlas [online]. 2012-06-27 [cit. 2014-09-29]. Dostupné online.
↑Právník roku 2016. Tisková zpráva [online]. Česká advokátní komora, 2017-02-03 [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
↑ Blažek navrhl za Stříže Bradáčovou. Novinky.cz [online]. 2025-01-08 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online.
↑ Nejvyšší státní zástupkyní bude od dubna Bradáčová, nominaci schválila vláda. České noviny.cz [online]. 2025-01-08 [cit. 2025-01-08]. Dostupné online.