Len setý (Linum usitatissimum) je jednoletá bylina, pěstovaná pro lněné vlákno a pro olejnatá semena. Pochází z regionu mezi východním Středomořím a Indií a ve velkém se pěstovala již ve starověkém Egyptě. Byl jednou z prvních rostlin domestikovaných během neolitické revoluce. Dorůstá výšky asi 1,2 m, kvete světle modře, květ má pět kališních a korunních lístků. Plodem je pětipouzdrá tobolka. Odvětví zabývající se pěstováním a zpracováním lnu se nazývá lnářství. Odpadní produkt lnu, který se dále používá např. k výrobě celulózy, se označuje jako koudel.
Rozlišují se následující typy lnu:
len jarní – mlatec, nepukavé tobolky
len přadný – dlouhý stonek
len olejný – nižší, rozvětvený
len olejnopřadný
Léčivé vlastnosti
Semeno lnu se používá při zácpě, zánětu žaludku a střev, při vředech žaludku a dvanácterníku. Při podání záleží na formě. Pro působení v žaludku nebo dvanácterníku podáváme slizovitý macerát, zatímco pro působení ve střevech se podává celé nebo čerstvě mleté semeno. Lněný olej užívaný vnitřně má výborné výsledky[zdroj?] při léčení nemocí jater a kornatění cév; též upravuje vysokou hladinu cholesterolu. Pro zevní použití se používá kaše uvařená z mletého semene. Používá se při kožních zánětech, na spáleniny a na vysušenou pokožku. V homeopatii se používá buď esence z čerstvě kvetoucí natě nebo tinktury vyrobené ze semene. Použití je obdobné jako v alopatické medicíně, účinek je však mírnější.
Len olejný
Len olejný je skupina odrůd lnu setého pěstovaných pro olejnatá semena. Stonek olejného lnu je zpravidla nižší a jeho kvalita z hlediska textilního je nižší než u přadného lnu. Olejný len je používán jednak jako potravina a jednak jako surovina pro výrobu fermeže a dalších látek.
Odrůdy olejného lnu
Podle obsahu kyseliny alfa-linolenové (tzv. esenciální mastná kyselina, kterou si lidský organismus nedokáže vyrobit, označovaná zkratkou ALA) jsou rozlišovány dvě (případně tři) skupiny odrůd olejného lnu:[1][2]
odrůdy s nezměněnou skladbou mastných kyselin s podílem ALA v oleji nad 50 % a nízkým obsahem kyseliny linolové,
odrůdy, u nichž byla skladba mastných kyselin změněna:
odrůdy nízkolinolenové s podílem ALA v oleji do 5 %, vysoký podíl linolové kyseliny, olej je stabilní (nežlukne), z výživového hlediska je však nevhodný
odrůdy s poměrem linolové a alfa linolenové kyseliny kolem 1:1.
Literatura
Rubcov V.G.; Beneš K. (RNDr): Zelená lékárna – Lidové nakladatelství Praha 1984, 1. vyd. (314 stran) str. 134–137.
Geiger Fritz (Dr.med): Bylinný receptář – nakl. Dona Č. Budějovice 1991, 3. vyd. (130 stran) str. 14.
Treben Maria: Zdraví z boží lékárny – nakl. Dona České Budějovice 1991, 1. vyd. (98 stran) str. 76.
Jirásek Václav (Doc. RNDr. CSc.); Starý Fr. (RNDr.PhMr. CSc): Kapesní atlas léčivých rostlin – SPN Praha 1986, 1. vyd., (320 stran) str.170.
Odkazy
Reference
↑HOLUBÁŘ, Josef; KABRHELOVÁ, Jana; KRAUS, Pavel. Seznam doporučených odrùd lnu setého 2014 a přehled odrùd konopí setého 2014 [online]. Ústøední kontrolní a zkušební ústav zemìdìlský Brno, Národní odrùdový úøad, 2014 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. ISBN978-80-7401-086-6.
↑VACULÍK, Antonín; ŠMIROUS, Prokop. Zásady pěstování a integrované ochrany olejného lnu v ČR - Články - Agromanuál.cz. www.agromanual.cz [online]. Kurent, 2017-05-09 [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. ISSN1801-4895.