Od roku 1897 ovládaly motocyklové pole především francouzské stroje De Dion-Bouton a bratří Wernerů. Proto se Václav Klement vydal do Paříže, aby si tam mohl motocykly bedlivě prostudovat. Získal tam k testování jeden stroj vyrobený bratry Wernerovými. Vylepšení, jež na něm Laurin s Klementem provedli – přemístění náhonu z předního kola na zadní pomocí koženého řemenu a uložení motoru do rámu místo na přední vidlici –[1] převzali bratři Wernerové hned u svého příštího modelu.
Pokračující vývoj přinesl na přelomu století i rostoucí odbyt, k němuž přispěly zejména úspěchy strojů Laurin & Klement v motocyklovýchzávodech.[4] Do roku 1914 vyrobila továrna Laurin & Klement asi 3000 motocyklů.[1]