Jednalo se o vůbec první model čistě užitkového vozidla zkonstruovaného v mladoboleslavské továrně L&K.[1] Na jeho konstrukci se patrně významně podílel zde zaměstnaný automobilový konstruktér František Kec,[2] který v továrně L&K od roku 1908 vedl oddělení vývoje nákladních vozů. Nejstaršími typy byly varianty nákladního vozu HL a autobusů HO (16 až 36 pasažérů), HOP (12 až 17 pasažérů) a HOS (17 až 22 pasažérů) se slabším motorem 30/32 HP, vyrobené v počtu 11 kusů v letech 1907 až 1909.[3] Mezi lety 1910 a 1913 bylo pak vyrobeno dalších 20 vozů typů HL a HO s motory 35/40 HP, v nástavbách eventuálně upravených dle individuálních požadavků zákazníků. Všechny modely měly odkryté sezení pro řidiče.
Varianty autobusů L&K H stály u počátků autobusové dopravy v Česku. Čtyři vozy HOS obsluhovaly první dvě státní autobusové linky rakouského ředitelství pošt a telegrafů pro země české z Pardubic, které slavnostně zahájily provoz 13. května 1908 v 8 hodin ráno do Lázní Bohdaneč.[4] Na prvních linkách Pardubice – Bohdaneč (11 km, 64 minut) a Pardubice – Holice se autobusy pohybovaly optimální rychlostí 26 km/h.[5] Autobusy HOP obohatily také vozový park Dopravního podniku král. hl. m. Prahy a fungovaly na prvních pražských autobusových linkách, rovněž jedněch z prvních městských linek v Česku. Díky zastoupení firmy v Petrohradu, tehdejšího hlavního města Ruského impéria, byly vozy H mj. nabízeny také v katalozích pro ruský trh.[6]
Výroba typů H byla ukončena roku 1913, kdy byl model nahrazen modernější variantou Laurin & Klement MS.
Technické údaje
Stejně jako většina ostatních tehdejších vozů Laurin & Klement měl motor uložený vpředu s pohonem zadních kol, tuhou nápravu a listová pera. Vůz měl čtyřválcový motor SV a čtyřstupňovou převodovku: s objemem 5919 cm³, výkonem 23,5 kW (32 koní), velikostí vrtání 116 mm a zdvihem 140 mm (modely HO a starší typ HL) či s objemem 7364/7965 cm³, výkonem 29,4 kW (40 koní), velikostí vrtání 125/130 mm a zdvihem 150 mm. Vůz dosahoval maximální rychlosti od 12 do 25 km/h v závislosti na nosnosti vozu.[3]
Odkazy
Reference
↑ Jak firma LAURIN & KLEMENT vyráběla auta i řidiče. Škoda Storyboard [online]. 2022-07-13 [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
↑ Konstruktér František Kec. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2025-01-19]. Dostupné online.
↑ abKOŽÍŠEK, Petr; KRÁLÍK, Jan. L&K - Škoda (Díl 1. Laurin & Klement jest nejlepší známkou světa). 1. vyd. Praha: Motorpress, 1995. 255 s. ISBN80-901749-1-4. S. 115, 238-239.
↑Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, aktualizované vydání, Dopravní podnik hl. m. Prahy, 3. vydání, 2005, ISBN80-239-5013-4, kap. První pražské autobusy, str. 95–97