PROFILPELAJAR.COM

Laufen
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°25′20″ s. š., 7°30′2″ v. d.
Nadmořská výška	351 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Basilej-venkov
Okres	Laufen
	Laufen Laufen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,40 km²
Počet obyvatel	5 618 (2018)
Hustota zalidnění	492,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.laufen-bl.ch
PSČ	4242
Označení vozidel	BL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laufen (pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel označován také jako Laufen BL) je obec (malé město) ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 5 600^[1] obyvatel.

Geografie

Laufen se nachází v údolí Laufental na řece Birs a na železniční trati z Basileje do Delémontu. Jeho nejvyšším bodem je vrch Mätteberg v nadmořské výšce 672 m a nejnižším bodem je břeh řeky Birs u Neumattu v nadmořské výšce 348 m. Rozloha obce je 1137 ha, z toho 28 % tvoří zemědělská půda, 53 % lesy, 18 % zastavěné plochy a 1 % neproduktivní půda.

Historie

Od roku 58 př. n. l. do roku 470 n. l. patřil Laufen k Římské říši a po jejím rozpadu byl až do roku 500 alamanský. Poté údolí patřilo Franské říši a v letech 853–1033 Burgundskému království. Bezdětný burgundský král Rudolf III. daroval v roce 999 velkou část horního údolí řeky Birs basilejskému biskupovi (viz také knížecí biskupství Basilej).^[2]

Obec je poprvé zmiňována jako Loufen v roce 1141. V roce 1295 založil Peter Reich von Reichenstein městečko Laufen. V letech 1637–1639 byl Laufen zatažen do třicetileté války. Protestantští Švédové napadli biskupa, který byl zároveň říšským knížetem, a zpustošili údolí. Spolu s dalšími poddanými se někteří obyvatelé Laufenu v 18. století proti knížeti-biskupovi vzbouřili. S pomocí francouzských vojsk porazili vládce v Porrentruy. Během francouzské revoluce v roce 1792 byl Laufen po 87 dní součástí vlastního státu Jury, Rauracké republiky. Ta se v letech 1793–1813 stala součástí Francie. Laufen byl hlavním městem kantonu Laufon ve francouzském départementu Mont-Terrible.^[2]

Na Vídeňském kongresu v roce 1815 byla většina bývalého basilejského knížecího biskupství přidělena kantonu Bern, a tím i Švýcarské konfederaci. Krátce poté zaslalo jedenáct zástupců vesnic údolí Laufental městu a republice Bernu dopis, v němž vzdali hold svému „šťastnému osudu“.^[3] Hlavním městem okresu se Laufen stal až v roce 1846. V roce 1852 došlo ke sloučení dvou doposud samostatných obcí Laufen Stadt (město) a Laufen Vorstadt (předměstí). V roce 1872 byla otevřena nemocnice Feningerspital.

Po vytvoření kantonu Jura ze tří převážně katolických okresů Delémont, Porrentruy a Franches-Montagnes a některých obcí okresu Moutier se Laufental stal v roce 1979 odlehlou bernskou exklávou. V rámci několikaleté kaskády hlasování se Laufen v letech 1983 a 1989 rozhodl proti připojení ke kantonu Basilej-venkov, ale podruhé byl přehlasován. V roce 1994 se Laufen připojil ke kantonu Basilej-venkov.^[4]

V červnu 1973 a v srpnu 2007 bylo staré centrum Laufenu vážně zatopeno rozvodněnou řekou Birs, což způsobilo škody ve výši několika milionů švýcarských franků. V důsledku povodní v roce 2007 bylo koryto řeky Birs na několika místech renaturalizováno a rozšířeno, aby se zvýšila její odtoková kapacita.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1722	1850	1870	1900	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	964	1124	1210	217	2570	3181	3955	4723	4444	4766	4857

Dle statistiky z roku 2023 je 43,1 % obyvatel je římskokatolického vyznání a 10,6 % reformovaných.^[5] Podíl cizinců činil v roce 2023 28,3 %.^[5]

Hospodářství

V Laufenu se usadily velké mezinárodní společnosti: výrobce bylinného cukru Ricola AG (původně Richterich und Compagnie, Laufen - odtud zkratka Ricola) a výrobce sanitární keramiky Laufen Bathrooms AG. Kromě toho v Laufenu sídlí od roku 1919 také významná zdravotní pojišťovna EGK-Gesundheitskasse. Společnosti těží z polohy v blízkosti města Basilej v příhraničním trojúhelníku Švýcarsko-Německo-Francie.

Doprava

Laufen leží na hlavní silnici č. 18 z La Chaux-de-Fonds do Basileje a na jurské železniční trati z Bielu do Basileje.

Na nádraží jezdí každou hodinu vlak InterCity na lince 51 z obou směrů a každou půlhodinu linka S3 basilejského S-Bahnu. Každý druhý vlak S-Bahn pokračuje do Delémontu a Porrentruy v kantonu Jura. Ve špičkách jezdí mezi Basilejí a Delémontem další vlaky a o víkendových nocích noční vlaky.

Zvláštností je autobusová linka 112, která obsluhuje zastávku ve Francii (Kiffis, Les Forges) a jezdí také do kantonu Jura (Ederswiler, po silnici Jurastrasse).

Laufen je poslední železniční zastávkou v tarifní síti severozápadního Švýcarska; jedinou možností, jak cestovat dále na západ v tarifní síti, je autobusová doprava.

Partnerská města

Laufen (Salzach), Německo

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laufen BL na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c FRIDRICH, Anna C. Laufen (BL, Gemeinde) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2008-11-18 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (německy)
↑ DAUCOURT, Arthur. Dictionnaire historique des paroisses de l'ancien Evêché de Bâle. Basilej: [s.n.], 1903. (francouzsky)
↑ MENZI, Brigitte. Nach dem Jura nun das Laufental: Der Kanton Bern schrumpft weiter. In: Handbuch der eidgenössischen Volksabstimmungen 1848–2007. [s.l.]: [s.n.] S. 508–509. (německy)
↑ ^a ^b Statistik Baselland [online]. Kanton Basel-Landschaft, 2023 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. (německy)