Studoval gymnázium ve Vratislavi, kde jeho otec působil jako profesor slavistiky. Když otec zemřel, postaral se o něho Jan Evangelista Purkyně, který zde byl též profesorem, měl také velký vliv na jeho výchovu. Maturitu složil na Akademickém gymnáziu v Praze 1. Po maturitě učil na gymnáziu v Chomutově a v letech 1860-61 a 1864-65 na gymnáziu v Ječné. Roku 1860 se stal kustodem botanického oddělení Národního muzea. Roku 1866 se habilitoval na pražské technice (dnes ČVUT), roku 1871 byl jmenován mimořádným a roku 1880 řádným profesorem botaniky na pražské Univerzitě Karlově. Stal se prvním ředitelem Katedry botaniky. Od roku 1869 byl členem Královské české společnosti nauk, od roku 1890 České akademie věd a umění a byl také členem řady učených společností v cizině.[5]
Rodinný život
S manželkou Aloisií, rozenou Knafovou (1837–1904)[6]měl pět dětí (z nich jeden syn zemřel v jednom roce).[7][8] Jeho syn Ladislav František Čelakovský byl také botanikem a mykologem. Syn Jaromír Čelakovský byl ředitelem Zemské banky, syn Miroslav Čelakovský sekčním šéfem Zemského výboru. Je pohřben v Praze na Olšanských hřbitovech. Secesní náhrobek ze švédské žuly je vyplněn kromě jeho jména i jménem jeho manželky Luisy. V horní části náhrobku je jeho podobizna, dílo sochaře Bohumila Kafky.[5][9]
Dílo
Zabýval se hlavně morfologií rostlin, zejména květenství nahosemenných, systematikou, kde popsal řadu rostlinných druhů a kříženců. Navázal na své předchůdce, zejména na Karla Bořivoje Presla, a vytvořil první vědecký soupis květeny Českých zemí. Široce založenou „Fylogenetickou morfologii“ nedopsal a zůstala v rukopise. Byl u nás první, kdo roku 1877 referoval o Darwinověteorii a roku 1894 o ní vydal knihu nazvanou Rozpravy o Darwinově theorii. V roce 1899 prosadil zřízení botanické zahrady pro českou část pražské univerzity v Praze, Na Slupi, kde existuje dodnes.[5] Přispíval do Riegrova slovníku a do Ottova slovníku naučného a napsal desítky článků do časopisů Vesmír, Živa, Osvěta a dalších. Kromě toho napsal několik učebnic a populárních knih o rostlinách a houbách.
Citát
„
Po smrti otcově byl osmnáctiletému Ladislavu otcovským přítelem a rádce veliký Jan Ev. Purkyně a mladý učenec nelenil podle svého slavného vzoru dbáti při svých vědeckých snahách i péče o český rozvoj básnický; vzpomíná-li naše překladová literatura s úctou, že geniální biolog Purkyně byl za mlada překladatelem básní Schillerových a Tassových do obrozující se mateřštiny, vděčí naše první souborné vydání Shakespearovo mladému Ladislavu Čelakovskému za překlady Krále Leara, Bouře i obou Jindřichů IV.