Pražské vzorkové veletrhy, Bělského třída (dnes Dukelských hrdinů)
Klubové úspěchy
Tituly
6× neoficiální mistr Československa (1929/30, 1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35) 7× mistr Československa (1936/37, 1937/38, 1938/39, 1945/46, 1946/47, 1947/48, 1948/49) 4× mistr Protektorátu Čechy a Morava (1939/40, 1941/42, 1942/43, 1943/44)
LTC Praha (celým názvem: Lawn Tennis Club Praha) byl český sportovní klub, který sídlil v pražskýchHolešovicích. Založen byl v roce 1904. Jak název prozrazuje, jednalo se tehdy o tenisový klub, nejznámějším oddílem byl ovšem hokejový. Oddíl ledního hokeje se mohl pyšnit titulem sedminásobného mistra Československa a čtyřnásobného mistra Protektorátu. S počtem jedenácti mistrovských titulů je tak dosud třetím nejúspěšnějším českým klubem v historii.[3][4] Na mezinárodní scéně se LTC nesmazatelně zapsalo sedminásobným triumfem na Spenglerově poháru.[5] Zanikl v roce 1964 sloučením s pražskou Slavií. Klubové barvy byly červená a žlutá.
Své domácí zápasy odehrával v Pražských vzorkových veletrzích na Bělského třídě.
Jak název klubu napovídá, hlavním sportem byl tenis a lední hokej (původně ještě bandy hokej) stál v jeho stínu. To se změnilo roku 1927, kdy došlo k rozkolu ve Spartě, tehdy nejlepším československém hokejovém mužstvu. Mladí hráči Josef Maleček, Jan Peka, Jiří Tožička a další na protest proti tomu, že dostávají málo příležitostí, přešli právě pod hlavičku LTC. To se stalo ve třicátých letech jedním z nejlepších klubů Evropy a tvořilo i základ reprezentace, zvláště když se roku 1935 stal hrajícím trenérem kanadský Slovák Matej (Mike) Buckna. Po založení československé ligy suverénně vyhrálo (s výjimkou roku 1941, kdy senzačně prohrálo s I. ČLTK Praha 1:2) všechny její ročníky.
Po nástupu komunistů k moci se LTC stalo symbolem profesionalismu a muselo být zlikvidováno. Roku 1949, kdy naposledy vyhrál ligu, byl klub přejmenován na Zdar a později Obchodní domy. Roku 1950 byl zakázán start reprezentačního mužstva na mistrovství světa v Londýně a bouřlivá schůze hráčů v pražské Zlaté hospůdce rozehnána Státní bezpečností. Hokejisté v čele s legendárním brankářem Bohumilem Modrým byli odsouzeni k vysokým trestům vězení. Trosky mužstva LTC přešly pod Tatru Smíchov, která zanedlouho vypadla z nejvyšší soutěže. V roce 1964 ukončil smíchovský hokej činnost a vstoupil "zpátky" do Slavie Praha, která se nicméně za pokračovatele nepovažuje.[2]
