První písemná zmínka o Křižanovicích pochází z roku 1285.[6] Po staletí vesnice sdílela osudy Ratibořského knížectví, s nímž patřila k zemím Koruny české a v roce 1742 byla v důsledku rozdělení Slezska na základě Berlínského míru připojena k Prusku. Na území pruského a německého státu se pak v rámci okresu Ratiboř (Landkreis Ratibor) nacházela až do konce druhé světové války. Od roku 1945 je součástí Polska, žije zde početná německá menšina.
V letech 1770–1930 bylo zdejší panství majetkem Lichnovských z Voštic. Významným představitelem rodu, který se narodil ve Křižanovicích, byl diplomat Karel Max Lichnovský. Nejdůležitější památkou obce je zámek přestavěný do současné novogotické podoby v roce 1856 na podnět Karla Lichnovského. Pobývali na něm mj. Ludwig van Beethoven (1806–1811) a Ferenc Liszt (1843–1848). Od roku 1930 patří zámecký areál Kongregaci sester sv. Františka od blahoslavené Panny Marie ustavičné pomoci, která zde provozuje domov pro mentálně postižená děvčata.[7]
Katolický kostel svaté Anny byl postaven v barokním slohu v letech 1791–1793 na místě staršího, z nějž byla ponechána goticko-renesanční věž. Dalšími památkami jsou klasicistní fara z roku 1826 a řada kapliček či božích muk z 18. až 20. století.[8]
Na Odře východně od Křižanovic byly v počátcích 21. století dokončeny dva poldery sloužící především protipovodňové ochraně Ratiboře: Buków (2002) a Racibórz Dolny (2020).
U křižovatky v centru obce se nachází Venkovní muzeum černého dubu(Plenerowe Muzeum Czarnego Dębu) – volně přístupná expozice černých kmenů dubů. Černá barva vznikla přirozeným procesem po nanesení záplavových nánosů řekou Odrou na kmeny stromů, které byly odneseny při povodních.
Křižanovice leží na železniční trati z Bohumína do Ratiboře. Ve stanici Krzyżanowice, která se nachází východně od centra vsi, zastavují osobní vlaky společnosti Koleje Śląskie (Slezské dráhy). Regionální autobusovou dopravu (spoje do Ratiboře, Chałupek a Ovsišť) zajišťuje dopravní podnik PKS Racibórz, přeshraniční linky nejsou provozovány.
Obcí prochází národní silnice (droga krajowa) č. 45, která spojuje Zabelkov na českých hranicích s Opolím, a také zde začíná vojvodská silnice (droga wojewódzka) č. 936 ve směru na Vladislav (Wodzisław Śląski).
Odkazy
Reference
↑HERUDEK, Ondřej. Územní nároky Československa na Hlubčicku a Ratibořsku v letech 1918-1948 [online]. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, 2015 [cit. 2021-09-30]. Kapitola Ratibořský incident, s. 41. Dostupné online.
↑KAPRAS, Jan; HOCKE, Jan. Carte ethnographique de la partie de la Haute-Silésie cedée a l'etat Tchécoslovaque par le traité de Versailles [online]. 1919 [cit. 2021-10-01]. Dostupné online. (francouzsky)
↑GARTNEROVÁ, Jana. Poláky proti své vůli. Aniž se stěhovali, probudili se Češi v zahraničí [online]. Idnes.cz, 2019-07-27 [cit. 2021-10-03]. Dostupné online.
↑KRŮČKOVÁ, Pavla. Česko-polské příhraničí podél Odry propojí nové naučné stezky [online]. Deník.cz, 2017-03-05 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online.
.jpg)
