Kája Saudek se narodil v Praze.[3] Otec Gustav se narodil v Děčíně, ale celý život žil v Praze. Na konci druhé světové války byl otec v souvislosti s manželčiným nežidovským původem (matka Káji i bratra Jana) internován "pouze na tři měsíce v terezínskémghettu", jinak by šel se svým původem do koncentračního tábora již dříve, jako jeho bratři a celá rodina.[4]
S americkými komiksy se seznámil už v dětství. V padesátých letech nemohl z politických důvodů studovat, stal se tedy technickým kreslířem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. V roce 1966 použil jeho kresby Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii?. Tím se Karel dostal do širšího povědomí a jeho kresby začaly být publikovány šířeji. Patrně největším projektem měl být komiks podle scénáře Miloše Macourka Muriel a andělé. V roce 1969 z něj však vyšla časopisecky jen ukázka několika stran, kniha samotná už vyjít nemohla (vydána byla až v roce 1991). Zajímavostí je, že si jako předobraz ústředních postav vybral skutečné osoby – pro generála-seržanta Xerona (hlavní zápornou postavu) svého bratra Jana, s nímž měl v tu dobu rozepře, a pro Muriel herečku Olgu Schoberovou – tehdejší československýsexsymbol. K tomuto komiksu stejná dvojice autorů vytvořila i druhý díl (Muriel a oranžová smrt), který vyšel až v roce 2009 (mimo jiné i pro podobnost příběhu s invazí v roce 1968; část originálních kreseb se ztratila v tiskárně). V roce 1971 spolupracoval ještě na filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku.
Počátkem 70. let se několik let živil kreslením seriálů pro časopis Mladý svět. Dva roky vycházel seriál Lips Tulian podle dobrodružných románů 19. století (byl ukončen na zásah cenzury), další dva roky seriál kreslený na libretaoper (v seriálu byli karikováni zpěváci populární hudby, někteří – zvláště Karel Gott – proti tomu protestovali). Poté byly komiksy v Mladém světě zrušeny. V letech 1976–1978 maloval Saudek pro pionýrský magazín Pionýrská stezka ještě komiks na motivy seriáluTřicet případů majora Zemana – všech pět nakreslených dílů spolu s novým (Poslední případ majora Zemana, napsal Jan Reinisch podle novely Jiřího ProcházkyZločin na zámku) vyšlo v roce 1999 pod názvem Major Zeman a jeho 6 případů. V Pionýrské stezce pak Saudek pravidelně ilustroval rubriku „Olympijský kruh“, vytvořil i několik nástěnek (F1, filmové hvězdy) a také vystřihovánku obchodního domu Kotva.[zdroj?] V 5. ročníku vytvořil všechny titulní stránky časopisu.[zdroj?]
V roce 1979 navázal spolupráci s Českou speleologickou společností, která mu umožnila vydávat komiksy v nákladech několika tisíc výtisků jako materiál pro svou vnitřní potřebu (tzv. zájmový tisk). V následujícím desetiletí tak vyšly příběhy podle scénářů řady známých spisovatelů a scenáristů.
V druhé polovině 80. let doprovázel ilustracemi tisky k rozvoji počítačové gramotnosti u nás. V polovině roku 1989 ilustroval návod a přebal magnetofonové kazety první oficiálně prodávané počítačové hry v předrevolučním Československu – Město robotů.
Na počátku devadesátých let byla všechna jeho díla znovu vydána. On sám ilustroval titulní stránky komiksových magazínů Kometa a znovu vydávaných sešitů příběhů Boba Hurikána.
V posledních letech tvořil i pro časopis NEi Report.
Diamantová šifra (1972, celkem 12 dílů – nedokončeno, scénář Svatopluk Novotný, vyšlo v novinách Mladá fronta)
Fantom opery uvádí (1973, Rigoletto 10 stran, Carmen 15 stran, Dívčí válka – Šárka 11 stran, Dívčí válka – Vlasty skon 5 stran, scénář Jaroslav Pacovský, Jiří Šebánek, vyšlo v časopise Mladý svět)
Černý Filip (1974, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Mladý svět)