Kyselina perfluorbutanová

Kyselina perfluorbutanová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevkyselina heptafluorbutanová
Funkční vzorecCF3(CF2)2COOH
Sumární vzorecC4F7O2H
Vzhledbezbarvá kapalina[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS375-22-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)206-786-3
PubChem9777
ChEBI39426
SMILESOC(C(F)(F)C(F)(F)C(F)(F)F)=O
InChIInChI=1S/C4HF7O2/c5-2(6,1(12)13)3(7,8)4(9,10)11/h(H,12,13)
Vlastnosti
Molární hmotnost214,05 g/mol
Teplota varu120 °C (393 K)
Hustota1,64 g/cm3
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
[1]
H-větyH314 H318[1]
P-větyP260 P264+265 P280 P301+330+331 P302+361+354 P304+340 P305+354+338 P316 P317 P321 P363 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina perfluorbutanová je perfluorkarboxylová kyselina se vzorcem C3F7CO2H. Vyrábí se elektrofluorací butyrylfluoridu.[2]

Použití

Kyselina perfluorbutanová má využití v analytické chemii a chemické syntéze, například v kapalinové chromatografii s obrácenými fázemi. Také nachází využití při sekvencování, syntéze, a rozpouštění peptidů.

Estery kyseliny perfluorbutanové podléhají kondenzačním reakcím, což je způsobováno jejich elektrofilitou. Těmto reakcím lze zabránit pomocí ligandů, jako je například Eufod.

Do roku 1998 se tato látka používala při výrobě fotografických filmů.[3]

Vliv na životní prostředí

Kyselina perfluorbutanová se vytváří rozkladem vyšších perfluorovaných karboxylových kyselin používaných ve tkaninách, papírových obalech od potravin, a kobercích.[4]

Při laboratorních studiích bylo zjištěno, že kyselina perfluorbutanová ve větších množstvích má vliv na štítnou žlázu a játra; způsobuje zvýšení jejich hmotnosti, změny v tvorbě hormonů štítné žlázy, snížení hladiny cholesterolu, a změny v buňkách těchto orgánů. Vyvolává také opoždění vývoje a snížení počtu červených krvinek a množství hemoglobinu.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Perfluorobutanoic acid na anglické Wikipedii.

  1. a b c d https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/9777
  2. Günter Siegemund; Werner Schwertfeger; Andrew Feiring; Bruce Smart; Fred Behr; Herward Vogel; Blaine McKusick. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. [s.l.]: Wiley-VCH, 2000. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a11_349. Kapitola Fluorine Compounds, Organic. 
  3. a b Perfluorobutanoic acid (PFBA) and Water [online]. Minnesota Department of Health, 2022 [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  4. EPA Publishes IRIS Handbook and Final IRIS Assessment of Perfluorobutanoic Acid (PFBA) and Related Salts [online]. US EPA, 2022-12-22 [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy