Kyselina mravenčí (lat.acidum formicicum, též acidum formicum), methanovákyselina je nejjednodušší karboxylovou kyselinou. Z jejího vzorce vyplývá, že na karboxylovou skupinu —COOH je vázán pouze jeden atomvodíku. Je to bezbarvá, na vzduchu dýmající, ostře páchnoucí kapalina s leptavými účinky.[1] Její teplota tání a hlavně teplota varu jsou podobně vysoké jako u vody díky vlivu vodíkových vazeb. Má silné redukční účinky. (Její molekula totiž obsahuje vlastně aldehydovou skupinu, která se snadno oxiduje[2])
Kyselina mravenčí je obsažena v mravenčím jedu, odtud pochází její název. Dále je obsažena např. v jedu včel.[3] Používá se především v organické technologii.
Vyskytuje se v žahavých buňkách kopřivy, avšak není hlavní složkou způsobující příznaky popálení.[4]
Ve včelařské chovatelské praxi se páry kyseliny mravenčí používají jako účinný prostředek k tlumení varroázy. Varroáza je onemocnění způsobené roztočem kleštíkem včelím.
Účinek na člověka
Na kůži: Při dotyku s lidskou kůží ji začíná okamžitě leptat, což způsobuje svědění a kůže začíná červenat. Poškození kůže obvykle není vážné, při kontaktu s koncentrovanou kyselinou mravenčí však může dojít k silnému podráždění a vzniku puchýřů.[7]
V krevním oběhu: Zásadní úlohu hraje při otravách methanolem, který se nejprve metabolizuje na formaldehyd a ten zas na kyselinu mravenčí. Její vyšší koncentrace pak vede k rozvoji metabolické acidózy, která může končit smrtí.[8]
Akutní toxicita spočívá v tom, že kyselina mravenčí inhibuje cytochromoxidázu a tím i mitochondriální respiraci, podobně jako kyanidy a oxid uhelnatý. Rozvoj acidózy je doprovázen tvorbou mravenčanů a laktátů. Acidóza také usnadňuje průnik kyseliny do buněk. Hromadí se zejména v sítnici, očním nervu a bazálních gangliích.
↑STREBLOVÁ, Eva. Souhrnné texty z chemie: pro přípravu k přijímacím zkouškám (přírodovědné obory, lékařství). 4. vydání. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3480-7.
↑OTLES, Semih. Phenolic compounds analysis of root, stalk, and leaves of nettle. S. 564367.Chybí název periodika! ScientificWorldJournal, 19. dubna. Roč. 2012, s. 564367. PMID22593694. (anglicky)Chybí povinný parametr: V šabloně {{Citace periodika}} je nutno určit zdrojové "periodikum" odkazu!
↑FU, Han Yi; CHEN, Shiang Jiuun; CHEN, Ruei Feng; DING, Wang Hsien; KUO-HUANG, Ling Long; HUANG, Rong Nan. Identification of Oxalic Acid and Tartaric Acid as Major Persistent Pain-inducing Toxins in the Stinging Hairs of the Nettle, Urtica thunbergiana. S. 57–65. Annals of Botany [online]. 2006-07-01. Roč. 98, čís. 1, s. 57–65. Dostupné online. DOI10.1093/aob/mcl089.