PROFILPELAJAR.COM

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Kunštátská obora
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Celkový pohled na přírodní památku Kunštátská obora a zámek od jihozápadu
Základní informace
Vyhlášení	10. února 1998
Vyhlásil	Krajský úřad Jihomoravského kraje
Nadm. výška	400–465 m n. m.
Rozloha	10,37 ha
Správa	Krajský úřad Jihomoravského kraje
Poloha
Stát	Česko
Okres	Blansko
Umístění	Kunštát
Souřadnice	49°29′59,28″ s. š., 16°30′40,32″ v. d.
	Kunštátská obora
Další informace
Kód	1921
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Kunštátská obora je přírodní památka na jihozápadním okraji obce Kunštát v okrese Blansko. Chráněné území je v péči Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Přírodní památka leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko.

Důvod ochrany

Předmětem ochrany jsou listnaté porosty okolo zámku Kunštát s ptačími hnízdišti.

Hlavním cílem ochrany a péče je zajistit přirozený vývoj různých typů listnatých lesů s využitím a podporou přirozeného zmlazení.^[4]

Flóra

V zámecké oboře jsou silně zastoupeny listnaté lesy 3. dubobukového a 4. bukového stupně, ze stromů se tu vyskytuje dub americký, lípa stříbrná, tis červený, zerav západní, šeřík čínský^[5], jasan ztepilý, buk lesní, dub zimní, habr obecný, lípa srdčitá a lípa velkolistá, javor mléč a javor klen.^[4]

Lokalita ale postupně zarůstá invazivními druhy, především smrkem ve východní části.^[4]

V bylinném patře se nachází chráněná prvosenka jarní a hlístník hnízdák.^[4]^[1] Z invazivních druhů se tu vyskytuje netýkavka malokvětá a ve východní části i třtina křovištní.^[4]

Významné stromy

Na území přírodní památky stávala v minulosti Jiříkova lípa, která byla podle pověsti vysazena roku 1458.^[5] Až do vážného poškození vichřicí roku 1954 měřila 26 metrů a měla průměr 184 cm.^[5] Torzo se dochovalo až do sedmdesátých let 20. století.^[5]

Roku 2008 byla na místě původního stromu vysazena nová Jiříkova lípa.^[5]

Fauna

Na území přírodní památky se vyskytuje strakapoud malý, žluna zelená či veverka obecná.^[4]

Vodstvo

Severní hranici přírodní památky tvoří Kunštátský potok, který posléze vtéká do říčky Petrůvka, která teče těsně za celou západní hranicí Kunštátské obory.

Znečištění

Znečištění je zřetelné především v údolí říčky Petrůvky, kde se nacházejí naplaveniny a v jejím korytě byly nalezeny i keramické střepy.^[4] Velkým zdrojem znečištění jsou turisté, kteří oblast hojně navštěvují.^[4] Negativní vliv na celkový obraz přírodní památky mají i polorozbořené krmelce na jejím území.^[4]

Geologie

Podloží je tvořeno biotickými rulami s vložkami svorů a krystalickými vápenci, které v některých místech vystupují na povrch.^[1]

Půda je tvořena mezotrofními až eutrofními kambizeměmi, kolek vyčnívajících skalek kambizemě rankrové až rankry.^[1]

Historie

Současná podoba obory byla vytvořena na počátku 19. století.^[5]

Chráněnou byla celá oblast zámecké obory vyhlášena roku 1998.^[5]

Turistika

Kolem severní hranice prochází společně červená a modrá turistická trasa ve směru Kunštát, Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice, respektive modrá ve směru Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč. Ta se také stáčí kolem jejího západního okraje. Skrze přírodní památku vede naučná stezka.

V přírodní památce ani jejím okolí není nainstalovaná informační tabule vztahující se k chráněné oblasti.^[4] Vysoká koncentrace lidí má na přírodní památku negativní vliv: jedná se především o znečištění odpadky, rušení zvěře a vyšlapávání nových cestiček.^[4]

Fotogalerie

Cedule v blízkosti psího hřbitova
Značka naučné stezky vedoucí skrze přírodní památku
Padlý strom uvnitř přírodní památky
Stromové patro
Říčka Petrůvka před soutokem s Kunštátským potokem
Kunštátský potok před soutokem s říčkou Petrůvka
Psí hřbitov, za ním se rozkládá přírodní památka

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k KOHOUTKOVÁ, Klára. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území Kunštátska. Brno, 2009/2010. 216 s. Diplomová práce. Department of Forest Botany, Dendrology and Geobiocoenology (FFWT) - Mendelova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Martin Svátek. s. 93–101. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Zámecký areál [online]. Rev. 07.05.2015 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.