Mezi Ktiší a Smědčí (800 m od Ktiše) se nachází jediné ložisko granátickýchmigmatitů v Evropské unii.[8] V lomu se těžilo v 90. letech 20. století, pak však těžba ustala. V roce 2010 si firma Garnet Group nechala zpracovat studii, podle níž má ložisko 817 tisíc m³ zásob a plocha dobývacího prostoru umožňuje vytěžit 470 tisíc m³.[8] Při roční těžbě 50 tisíc t by životnost ložiska byla 27 let. Nerost, který se používá v průmyslu jako brusivo, by se na místě nahrubo nadrtil a odvezl k dalšímu zpracování. O povolení těžby měli rozhodovat obyvatelé Ktiše v referendu v roce 2011.[8] Dne 12. prosince 2012 pak bylo správní řízení o povolení hornické činnosti v dobývacím prostoru Ktiš zastaveno.[9] V okolí Ktiše se vyskytuje přísně chráněný tis červený (Taxus baccata), který lze spatřit i v obci samotné pod hřbitovem.[10]
V Ktiši se nachází datacentrum společnosti FORPSI. Budova má kapacitu přes 5000 fyzických serverů a je postavena z armovaného betonu. Datacentrum je možné po rezervaci navštívit.
↑ abSeznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 11.
↑ Správní řízení o povolení hornické činnosti. www.zdravektissko.cz [online]. [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
↑PECKA, Josef. Toulání Šumavou a Pošumavím s profesionálním průvodcem Josefem Peckou. Plzeň: Starý most, 2018. 287 s. ISBN978-80-87338-85-8. S. 256–257.
Literatura
Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka: Historický spolek Bartoloměj, [2010]. 165 s.
PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.