Království Altava

Altava
← Maursko-římské království 578–708 Umajjovský chalífát →
Geografie
Mapa
Mapa jednotlivých berberských států v 6. století
Obyvatelstvo
Státní útvar
Vznik
Zánik
708 (dobytím Umajjovci)
Státní útvary a území
Předcházející
Maursko-římské království Maursko-římské království
Následující
Umajjovský chalífát Umajjovský chalífát

Altava bylo berberské království na území dnešního severu Alžírska, které existovalo od roku 578 do dobytí muslimy v roce 708.

Pozadí

Po rozkladu moci Římské říše v 5. století vzniklo na jejích bývalých území v provincii Mauretania Caesariensis v dnešním Alžírsku Maursko-římské království, kde vládli berberští vládci, ale kultura i systém správy byl ovlivněn římskou kulturou.[1] Po dobytí Kartága Vandaly se Berbeři zcela osamostatnili a vzniklo Regnum Maurorum et Romanorum (Království Maurů a Římanů), které často válčilo s Vandalským královstvím. Při dobytí Vandalského království Byzantskou říší bojovalo v čele s králem Masunou na straně Byzantské říše. Během neúspěšného tažení berberského krále Garmuly proti byzantskému Africkému exarchátu se království rozpadlo.[2]

Dějiny

Po rozpadu Království Maurů a Římanů v roce 578 vzniklo několik nových království, jako Altava, Ouarsenis a Hodna. V tomto období v království převládlo křesťanství, které se smísilo s prvky tradičního berberského náboženství.

Posledním zaznamenaným králem byl Kusaila, jehož jméno v berberštině znamená levhart. Kusaila byl křesťan. Na trůn nastoupil roku 680. Kromě královského titulu v Altavě byl také náčelníkem kmene Awraba a možná také hlavou konfederace Sanhadža.

Kusaila vedl obranu království před muslimy v rámci islámského dobytí Maghrebu. V bitvě u Vescery ve východním Alžírsku v roce 683 Kusaila porazil Araby. V bitvě padl arabský generál Uqba ibn Nafi. Muslimové se museli stáhnout do Kajruvánu.

V roce 688 do Altavy vpadl chalífa Abdulmalik ibn Marván. V roce 690 došlo k rozhodující bitvě u Mammy nedaleko město Timgad. Berberům přišlo na pomoc vojsko Byzantské říše. Arabové zvítězili a Kusaila padl v bitvě.

Po smrti Kusaily některé berberské kmeny pokračovaly v odporu proti muslimům. Poslední křesťanský berberský odpor v Altavě skončil roku 703, kdy v bitvě padla královna Kahina. Berbeři byli donuceni konvertovat k islámu a jako muslimové se účastnili tažení Tárika ibn Zijáda do Hispánie, kdy muslimové dobyli Pyrenejský poloostrov.

Reference

  1. ↑ CHRIS, Wickham. Framing the Early Middle Ages. [s.l.]: Oxford University Press, 2005. ISBN 978-0-19-921296-5. S. 335. 
  2. ↑ El Africa Bizantina. [s.l.]: [s.n.] S. 45–46.