Kryvyj Rih Кривий Ріг Кривой Рог
Historic centre of Kryvyi Rih
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°54′36″ s. š., 33°23′24″ v. d.
Nadmořská výška	84 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Dněpropetrovská
Rajón	Kryvorižský
Administrativní dělení	7 městských rajónů: Centralno-Miskyj, Dovhyncivskyj, Inhuleckyj, Metalurhijnyj, Pokrovskyj, Saksahanskyj, Ternivskyj
Kryvyj Rih
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	431 km²
Počet obyvatel	603 904 (2022)[1]
Hustota zalidnění	1 401,2 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci, Rusové, Židé
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství a další
Správa
Starosta	Jurij Hryhorovyč Vilkul (od 2021)
Vznik	1775
Oficiální web	kr.gov.ua
Telefonní předvolba	564
PSČ	50000–50479
Označení vozidel	AE a КЕ / 04
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryvyj Rih (ukrajinsky Кривий Ріг, Kryvyj Rih; rusky Кривой Рог, Krivoj Rog) je průmyslové město na jižní Ukrajině. Leží v pahorkatině na soutoku řek Inhulec a Saksahaň v Dněpropetrovské oblasti; 140 km jihozápadně od Dnipra a 350 km jihovýchodně od Kyjeva. Žije zde přibližně 604 tisíc^[1] obyvatel a je tak osmým nejlidnatějším městem Ukrajiny a rozlohou jejím největším městem, jež není sídlem samostatné oblasti. Sídlí zde správa Kryvorižského rajónu, jehož je po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 součástí.^[2] Samotné město je rozděleno na 7 městských rajónů.

Sídlo založili v 17. století záporožští kozáci. První písemná zmínka z roku 1775 uvádí místo jako poštovní stanici mezi Kremenčukem a Chersonem. K názvu se váže množství výkladů: Rih mělo být jméno jednookého kozáka, případně označovat mys na soutoku obou místních řek; kryvyj (krivoj) znamená „křivý“.

Status sídla (vesnice) získal Kryvyj Rih teprve roku 1857, avšak již roku 1860 byl povýšen na městys v rámci Chersonské gubernie. Přelom v dějinách sídla znamenal rok 1881, kdy se začalo s těžbou železné rudy; od počátku 20. století sídlo rychle rostlo. Městem je však oficiálně až od roku 1919 kdy se stal součástí nezávislé Ukrajiny. V době ruské občanské války a souvisejících konfliktů, včetně ukrajinské války za nezávislost, bylo město postupně kontrolováno různými zúčastněnými stranami a po jistou dobu bylo i jedním z center Machnova pokusu o anarchokomunistické zřízení. V lednu 1920 bylo město okupováno Rudou armádou a od roku 1922 se stalo součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Mezi léty 1941 a 1944 byl pak Kryvyj Roh okupován nacistickým Německem a při bojích těžce poničen.

V roce 1958 byla dokončena Karačunivská vodní nádrž na Inhulci, jejíž vodní plocha leží severozápadně od města a jež je pro město a jeho okolí zdrojem pitné vody.

Během ruské invaze na Ukrajinu vypálila 14. září 2022 ruská armáda na město osm raket. Ty zničily několik objektů městského vodovodu a poškodily hráz Karačunivské vodní nádrže severozápadně od města. Hladina řeky Inhulec pak stoupla o jeden metr a zaplavila několik ulic a přes 100 domů.^[3][4]

13. června 2023 ruský raketový útok na město zabil 6 a zranil nejméně 25 osob v troskách zasaženého pětipatrového domu, a poškodil civilní infastrukturu.^[5]

Ruský raketový útok na město dne 12. března 2024 usmrtil 3 ženy a 1 muže. Dalších 49 osob utrpělo zranění, u 20 dospělých a 9 dětí tak vážná, že si vyžádala hospitalizaci. Během hospitalizace následkům útoku v noci 13. března podlehla další žena.^[6]

Kryvyj Rih je centrem tzv. Kryvbasu, jedné z velkých průmyslových oblastí Ukrajiny. Město je velké ocelářské a metalurgické centrum, zpracovávající železnou rudu, která se těží v okolí. Největším podnikem je slévárenský kombinát ArcelorMittal Kryvij Rih (do roku 2005 Kryvorižstal) s 30 000 zaměstnanci, jehož privatizace na počátku 21. století se stala předmětem politických sporů.

Páteř MHD tvoří od roku 1986 částečně podzemní rychlodráha s názvem Metrotram (lehké metro). Dále jsou v provozu běžné tramvaje, trolejbusy, autobusy a maršrutky. Město se nachází na dvou silnicích národního významu na Ukrajině: N-11 a N-23. Hlavní nádraží Kryvyj Rih Holovnyj leží 5 km východně od centra; blíže centru leží stanice Kryvyj Rih, je však méně využívána.

Od roku 1986 má městské letiště mezinárodní status. Nachází se 21 km severozápadně od centra města.

• Volodymyr Zelenskyj (* 1978), ukrajinský politik, od května 2019 úřadující prezident Ukrajiny
• Olena Zelenská (* 1978), ukrajinská scenáristka, první dáma Ukrajiny
• Aljona Bondarenková (* 1984), ukrajinská profesionální tenistka
• Kateryna Voloďková (* 1986), ukrajinská profesionální tenistka
• Mari Krajmbreri (* 1992), ruská zpěvačka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryvyj Rih na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Dněpropetrovská oblast
Rajóny	Dniperský • Kamjanský • Kryvorižský • Nikopolský • Novomoskovský • Pavlohradský • Synelnykovský
Města	Apostolove • Dnipro • Kamjanske • Kryvyj Rih • Marhanec • Nikopol • Pokrov • Pavlohrad • Pereščepyne • Pidhorodne • Pjatychatky • Samar • Synelnykove • Šachtarske • Ternivka • Verchivceve • Vilnohirsk • Verchňodniprovsk • Zelenodolsk • Žovti Vody
Sídla městského typu	Aviatorske • Auly • Božedarivka • Caryčanka • Čaplyne • Červonohryhorivka • Čerkaske • Čortomlyk • Demuryne • Dniprovske • Hirnycke • Hubynycha • Hvardijske • Chrystoforivka • Ilarionove • Jurjivka • Karnauchivka • Krynyčky • Kurylivka • Lychivka • Mahdalynivka • Marjivka • Melioratyvne • Mežova • Mykolajivka • Novomykolajivka • Novopokrovka • Obuchivka • Petropavlivka • Petrykivka • Pysmenne • Pokrovske • Prosjana • Radušne • Rozdory • Sad • Slavhorod • Slobožanske • Solone • Sofijivka • Tomakivka • Šyroke • Vasylkivka • Vyšneve • Zaliznyčne
Bývalé rajóny	Apostolovský • Caryčanský • Jurjivský • Krynyčský • Mahdalynivský • Mežovský • Petrykivský • Petropavlivský • Pjatychatský • Pokrovský • Sofijivský • Solonský • Šyrocký • Tomakivský • Vasylkivský • Verchňodniprovský

Města na Ukrajině podle počtu obyvatel
2 500 000+	Kyjev
1 000 000+	Charkov • Oděsa
500 000+	Dnipro • Doněck • Záporoží • Lvov • Kryvyj Rih
250 000+	Mykolajiv • Mariupol • Sevastopol • Luhansk • Vinnycja • Simferopol • Makijivka • Cherson • Černihiv • Poltava • Čerkasy • Chmelnyckyj • Černovice • Žytomyr • Sumy