Krsov

Krsov
Náves
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecOstrov u Bezdružic
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°53′31″ s. š., 13°3′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel48 (2021)[1]
Katastrální územíKrsov (4,02 km²)
Nadmořská výška530 m n. m.
PSČ330 37
Počet domů23 (2021)[2]
Krsov
Krsov
Další údaje
Kód části obce116033
Kód k. ú.716031
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krsov je malá vesnice, část obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru východně od Ostrova u Bezdružic. Krsov je také název katastrálního území o rozloze 4,02 km².[3]

Název

Název vesnice je odvozen z příjmení Krs, a protože v němčině jméno vsi někdy splývalo s názvem nedalekých Krs, začal se pro Krsov používat přívlastek klein. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: „de Kurschawa“ (1242), „in villa Kyrssowie“ (1380), „de Kirssowa“ (1382), „de Kyrssiewa“ (1382), „de Kirssiewa“ (1383), „spraviti má Krssowem tvrzí“ (1545), Klein gürschowa (1694), Klein Girsch nebo Girschowa (1788) a Girschowa a také Klein-Girsch (1838).[4]

Historie

Jedna ze dvou vodních nádrží na návsi

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1242, kdy vesnici vlastnil rytíř Valtr z Krsova. Panským sídlem byla tvrz připomínaná poprvé roku 1380. K rytířskému rodu z Krsova patřili Buzek (1380), bratři Jaroš a Jaroslav (1380–1383) nebo Vlach (1420), který se podílel na obraně Švamberka proti husitům.[5] V roce 1455 Krsov vlastnil Jan Turně z Libětic, ale roku 1478 už byl mrtev on i jeho dcera Bonuše. Statek byl prohlášen za odúmrť, kterou získal Jindřich Bezdružický z Kolovrat a připojil ji k Bezdružicím.[6] Vesnice u Bezdružic zůstala až do zániku patrimoniální správy a nepotřebná tvrz zanikla. Naposledy byla zmíněna v roce 1545.[5]

Krsov patřil k farnosti v Krsech. Do roku 1850 docházely krsovské děti do školy v Krsech a poté začaly chodit do Ostrova u Bezdružic. Odtamtud byla koncem devatenáctého století do Krsova postavena první silnice a v roce 1920 byla prodloužena do Křelovic. Kvůli dlouhodobému nedostatku vody ve vsi se v lednu 1936 obecní zastupitelstvo rozhodlo na návsi vybudovat vodní nádrže. V období první republiky byla postavena místní kaple a hasičská zbrojnice, které navrhl J. Rubik, stavitel z Nové Sázavy u Bezvěrova.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 189 obyvatel (z toho 88 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 187 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou čtyř evangelíků hlásili k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 160 188 201 193 199 189 187 90 86 84 72 55 52 51 48
Počet domů 25 29 29 31 30 28 32 31 31 24 19 18 21 23 23

Obecní správa

Kaple

Po zrušení patrimoniální správy byl Krsov od roku 1850 součástí obce Pláň v soudním okrese Bezdružice a politickém okrese Teplá. Roku 1902 byl převeden do politického okresu Planá u Mariánských Lázní.[7]

V roce 1874 se Krsov osamostatnil a vznikla nová obec, jejímž starostou byl v období 1932–1939 Josef Stingl. Po uzavření Mnichovské dohody se obec stala součástí říšské župy Sudety. Obecní úřad v Krsově ukončil činnost v květnu 1945 a jeho působnost převzala místní správní komise.[7]

Od 1. ledna 1960 do 31. prosince 1985 byl částí obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1991 byl částí obce Krsy v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Ostrov u Bezdružic v okrese Plzeň-sever.[12]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Krsov, s. 418. 
  5. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Krsov – tvrz, s. 171. 
  6. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Bezdružic, s. 58. 
  7. ↑ a b c NOVÁ, Kateřina; HUBKA, Petr; KLIKOVÁ, Zuzana. Archiv obce Krsov 1924–1940 [PDF online]. Inventare.cz [cit. 2023-06-10]. S. 3–4. Dostupné online. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 263. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 255. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 259.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Ostrov u Bezdružic
Části obce