Krajská knihovna v Pardubicích je příspěvková organizace Pardubického kraje. Sídlí na Pernštýnském náměstí, v historických památkově chráněných budovách čp. 77, 78 a 79.
Je typem univerzální veřejné knihovny a ústřední knihovnou sítě veřejných knihoven v regionu, přičemž v Pardubicích zároveň plní funkci knihovny městské. Shromažďuje a půjčuje knihy, časopisy, noviny, mapy, hudebniny, zvukové materiály, elektronické dokumenty a další informační zdroje. Zpracovává, uchovává a poskytuje informace a zajišťuje přístup k dalším informačním zdrojům. Je střediskem knihovnických, bibliografických a informačních služeb kooperujících knihoven v kraji.
Historie knihovny
Od založení do roku 1939
Veřejná obecní knihovna pardubická byla slavnostně otevřena 7. července roku 1897.[1] Svůj běžný provoz však knihovna zahájila až 29. března 1898. Nejprve se knihovna nacházela ve 2. patře radnice na Pernštýnském náměstí, později, roku 1916 se přestěhovala do domu čp. 105 v ulici Na hrádku.[2]
V prvním desetiletí 20. století se knihovně dařilo postupně zvyšovat úroveň svých služeb, válečné přípravy však znamenaly stagnaci knihovny.[3] Ta byla roku 1917 vlivem politické situace dokonce donucena svou činnost pozastavit.
Vznik Československa měl na knihovny příznivý dopad, 22. července roku 1919 byl vydán první knihovnický zákon v českých zemích. Ten ukládal obcím za povinnost zřizovat veřejné obecní knihovny, díky čemuž vznikla velmi hustá síť knihoven.
Na konci 20. a v 30. letech se knihovna několikrát stěhovala, nejprve v roce 1929 do budovy reálky, o dva roky později do domu čp. 116 na Smetanově nábřeží a v roce 1938 do obecního domu za divadlem.[4]
Léta 1939–1945
V roce 1939 se stal knihovníkem Zdeněk Vavřík, který se snažil knihovnu pozvednout z nepříliš uspokojivého stavu, do něhož se dostala v předchozích letech mj. i v důsledku hospodářské krize.[5] Zavedl volný výběr knih a zlepšil organizaci knižního fondu. Od listopadu roku 1940 začal vydávat časopis Knihovníkův zápisník s radami a tipy pro čtenáře.
Jeho práce však byla za okupace velmi nesnadná. V lednu roku 1940 proběhla v knihovně revize, která měla za cíl odstranit tzv. závadné knihy. Knihovna také musela zřídit tzv. německé oddělení, které se nacházelo v budově Oberlandratu, kam pak směřovala většina zakoupených knih.[5] Od září roku 1941 byl zakázán vstup do knihovny Židům.[6]
V závěru války byla činnost knihovny přerušena, obnovila se ale už v průběhu května roku 1945. Dříve zakázané knihy se vrátily zpět a vyřazena byla literatura nacistická.
Knihovna do roku 1989
Později poté, co na přelomu let 1948/49 vznikl Pardubický kraj a KNV Pardubice,[7] začala knihovna působit zároveň jako městská, okresní i krajská. Tou byla až do vydání nového zákona o územním členění v roce 1960. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že se knihovna přestěhuje do domu čp. 77 na Pernštýnském náměstí, provoz v nových prostorách byl však zahájen až roku 1960. Roku 1962 byla také zahájena adaptace sousední budovy čp. 78, která byla knihovně přidělena z důvodu nedostatku skladovacích prostor.[8]
Činnost knihovny byla určována tehdejší kulturní politikou. Prvního října 1962 například zahájilo svou činnost oddělení politické literatury.
Fond knihovny ovlivnila také normalizace, kdy na základě „Dokumentu o kultuře v Pardubickém okrese“ z 11. prosince 1969, vydaného na základě konsolidačního procesu, byla opět vyřazena „nevhodná literatura“.[9]
Knihovna po roce 1989
V roce 1990 se opět vrátila dříve nuceně vyřazená literatura. Také bylo zrušeno politické oddělení knihovny a jeho prostory byly adaptovány pro oddělení hudební, které bylo otevřeno v září roku 1991 a jeho součástí bylo i poslechové studio.[10]
Od počátku roku 1992 se součástí knihovny stalo Kulturní středisko Pardubice zajišťující širokou škálu kulturních a vzdělávacích akcí pro dospělé a také literárních a výtvarných soutěží pro děti a mládež.
Knihovna také začala využívat výpočetní techniku, která umožnila postupnou automatizaci knihovnických, bibliografických a ekonomických agend. S automatizovaným knihovnickým programem ISIS – MAKS byla jednou z prvních knihoven v republice, které přešly na nové čtenářské průkazy opatřené čárovým kódem.[11] V roce 1997 byl v knihovně zpřístupněn internet.
V letech 1998–2000 prošla knihovna zatím nejrozsáhlejší rekonstrukcí. V jejím průběhu byl lístkový katalog zakonzervován a nahrazen digitalizovaným katalogem. Čtenáři díky rekonstrukci získali větší volný výběr knih, více internetových stanic a online katalogů a v neposlední řadě bezbariérový přístup. Pro pořádání kulturních akcí a odborných seminářů začal sloužit nový univerzální sál ve 2. patře.
Od 1. ledna roku 2002 knihovnu zřizuje Pardubický kraj. Ten pro ni v roce 2002 zakoupil dům U Zlatého beránka čp. 79. V letech 2004–2005 probíhala rekonstrukce budovy a dovýstavba dvorního traktu. Díky ní mohla knihovna realizovat rozdělení fondu na oddělení naučné literatury a oddělení beletrie, získala větší depozitář a více prostoru získalo také dětské oddělení, které bylo rozděleno na oddělení pro malé a velké čtenáře. Do zmodernizovaných prostor v přízemí budovy čp. 79 byla přestěhována čítárna, na jejímž místě vznikla regionální studovna.[12]
V roce 2017 získal Pardubický kraj bezúplatným převodem od státu tři památkově chráněné budovy na Příhrádku a dal je k dispozici Krajské knihovně. V budovách by měla být otevřena expozice připomínající slavnou pardubickou Vokolkovu tiskárnu, prezentovat by se zde měly i další významné osobnosti Pardubického kraje.
Odkazy
Reference
↑ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina; BOŠKOVÁ, Dana. 120 let Krajské knihovny v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2017. 96 s. ISBN978-80-86934-42-6. S. 7.
↑ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina; BOŠKOVÁ, Dana. 120 let Krajské knihovny v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2017. 96 s. ISBN978-80-86934-42-6. S. 9.
↑KUKLOVÁ, Lucie. Historie a současnost Krajské knihovny v Pardubicích. 2012 [cit. 2019-09-27]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
↑ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina; BOŠKOVÁ, Dana. 120 let Krajské knihovny v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2017. 96 s. ISBN978-80-86934-42-6. S. 10–13.
↑ abKUKLOVÁ, Lucie. Historie a současnost Krajské knihovny v Pardubicích. Brno, 2012 [cit. 2019-09-27]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. s. 19. Dostupné online.
↑ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina; BOŠKOVÁ, Dana. 120 let Krajské knihovny v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2017. 96 s. ISBN9788086934426. OCLC1011114597 S. 15.
↑KUKLOVÁ, Lucie. Historie a současnost Krajské knihovny v Pardubicích. Brno, 2012 [cit. 2019-09-27]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. s. 22. Dostupné online.
↑KUKLOVÁ, Lucie. Historie a současnost Krajské knihovny v Pardubicích. Brno, 2012 [cit. 2019-09-27]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. s. 23. Dostupné online.
↑ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina; BOŠKOVÁ, Dana. 120 let Krajské knihovny v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2017. 96 s. ISBN978-80-86934-42-6. S. 40.
↑KUKLOVÁ, Lucie. Historie a současnost Krajské knihovny v Pardubicích. Brno, 2012 [cit. 2019-09-27]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. s. 24. Dostupné online.
↑ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina; BOŠKOVÁ, Dana. 120 let Krajské knihovny v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2017. 96 s. ISBN978-80-86934-42-6. S. 55–56.
Literatura
ZLATOHLÁVKOVÁ, Martina. 120 let Krajské knihovny v Pardubicích. 1. vyd. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, 2017, 96 s. ISBN978-80-86934-42-6
Krajská knihovna v Pardubicích, příspěvková organizace Pardubického kraje (Pardubice, Česko). Výroční zpráva Krajské knihovny v Pardubicích za rok 2018. Radomíra Kodetová. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, [2019]. Dostupné z:
Krajská knihovna v Pardubicích, příspěvková organizace Pardubického kraje (Pardubice, Česko). Zpráva o výkonu regionálního funkcí v Pardubickém kraji za rok 2018. Tereza Freudlová. Pardubice: Krajská knihovna v Pardubicích, [2019]. Dostupné z:
KUKLOVÁ, Lucie. Historie a současnost Krajské knihovny v Pardubicích [online]. Brno, 2012 [cit. 2019-09-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/efp5p/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lea Vojtová.