Královské Prusko
Prusy Królewskie
Königlich-Preußen
Prussia Regalis
vlajka
|
znak
|
|
| Geografie
|
|
|
|
Nejdelší řeka
|
|
| Obyvatelstvo
|
|
|
|
| Státní útvar
|
|
|
|
|
|
|
| Státní útvary a území
|
| Předcházející
|
Následující
|
|
Královské Prusko neboli Prusy královské (polsky Prusy Królewskie, německy Königlich-Preußen nebo Preußen Königlichen Anteils), též Polské Prusko, bylo mezi lety 1466–1569 území patřící Polskému království, resp. polskému králi, které bylo po vítězství ve válce s Řádem německých rytířů odtrženo od jejich řádového státu.
Historie
Roku 1309 se území Řádu německých rytířů rozšířilo o Gdaňské Pomoří neboli severní, přímořskou část pozdějšího západního Pruska.
Roku 1410 dosáhlo Polsko významného vítězství nad pruskými řádovými vojsky v bitvě u Grunwaldu. Další porážka čekala slábnoucí řád v třináctileté válce s pruskými městy a Polskem (1454–66). Poté byl uzavřen tzv. druhý toruňský mír, podle jehož ustanovení Polsku připadly tzv. Prusy královské (v podstatě pozdější Západní Prusko), s Marienburgem (Malborkem), který byl dosud sídelním městem velmistra řádu, Gdaňskem, Toruní a Elblagem.
Po smrti Augusta III. začalo docházet v Polsku k boji o moc, který vnitřně oslaboval polsko-litevský stát a nahrával mocenským zájmům jeho sousedů. Novým polským králem se stal nakonec za asistence ruských expedičních vojsk Stanisław August Poniatowski (1764–95), jemuž se pro odpor polské šlechty nepodařilo posílit a zmodernizovat stát. Roku 1772 nakonec došlo k prvnímu dělení Polska, v jehož rámci pruský král Fridrich II. Veliký obsadil a anektoval Královské Prusy (s výjimkou Gdaňska a Toruně). Po tomto aktu se král přestal titulovat „král v Prusku“ a začal používat titulu „pruský král“.
Literatura
- ŘEZNÍK, Miloš. Královské Prusko na počátku novověku. Historický obzor, 2000, 11 (5/6), s. 98-106. ISSN 1210-6097.
Související články
Externí odkazy
.svg)
_Lob.svg)
