Kozákov

Tento článek je o hoře. O vesnici pojednává článek Kozákov (Radostná pod Kozákovem).
Kozákov
Pohled na Kozákov z Klokočských skal (Průchody)
Pohled na Kozákov z Klokočských skal (Průchody)

Vrchol745 m n. m.
Prominence285 m ↓ Štikov (Nová Paka)[1]
Izolace12,7 km → Černá studnice
SeznamyNejprominentnější hory CZ #48
Ještědsko-kozákovské hory
Poznámkanaleziště polodrahokamů
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříJeštědsko-kozákovský hřbet / Kozákovský hřbet / Komárovský hřbet / Žlábecký hřbet / Kozákovská část[2]
Souřadnice
Kozákov
Kozákov
Horninačedič, melafyr, pískovec
PovodíJizera (Chuchelský potok, Libuňka, Stebenka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozákov (745[3] m n. m.) je nejvyšší hora Kozákovského hřbetu a Českého ráje. Vrch byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů. Zdejší naleziště byla využita ve středověku pro výzdobu chrámů. Kozákov je také vyhledávaným místem pro paragliding.

Geologie

Historie sopečné činnosti v ČR.

Největší část území Kozákova je tvořena prvohorními horninami, které jsou na vrcholu, severu a východu překryty třetihorním výlevem čediče a sopečnými usazeninami. Před 6 až 4 miliony let býval Kozákov činnou sopkou. Západní strana Kozákova je tvořena především druhohorními svrchnokřídovými cenomanskými pískovci. Tyto byly v třetihorách rozlámány do několika ker a vyzdviženy do současné podoby.[4]

Je to rozsáhlá asymetrická elevace v místech maximálního výzdvihu antiklinálního bazaltandezitového (melafyrového) hřbetu s mírnějšími a nižšími východními svahy (15–20°) a plochou vrcholovou částí na lávovém proudu neogenního olivinického bazaltu (čediče), stékajícího po hřbetu k jihovýchodu. Na vyšším a příkřejším západním svahu jsou tektonicky vyzdvižené kry pískovců (max. 667 m) s okrajovými stěnami, skalními věžemi, výklenky, jeskyněmi, úpatními balvanovými haldami. Na melafyrových a čedičových svazích jsou balvanové proudy a kamenná moře.[5]

Na jihozápadním svahu je rozsáhlý melafyrový kamenolom zvaný Votrubcův lom. Je v soukromém vlastnictví p. Votrubce, a jeho součástí je i malé Muzeum drahých kamenů. Za malý poplatek je možno v lomu pomocí zapůjčeného nářadí kopat a i dnes najít polodrahokamy, které může majitel následně vybrousit. S odkazem na epidemii koronaviru bylo muzeum i lom v roce 2020 uzavřeno. [6]

Pohled z rozhledny Kozákov na jihovýchod

Geomorfologické zařazení

Vrch náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Kozákovský hřbet, okrsku Komárovský hřbet, podokrsku Žlábecký hřbet a Kozákovské části.[2]

Využití krajiny

Ve vrcholové části a na východních svazích jsou louky a orná půda, na západě a severu jsou převážné smrkové porosty s příměsí dubu a břízy (na sutích), na pískovcovém podkladu rostou borové porosty.

Historie

Ve středověku plály na Kozákově signální ohně. Později se zde shromažďovaly tisícové tábory lidu. Roku 1901 navrhoval turnovský malíř Jan Prousek na vrcholu stavbu buď novorománské kaple sv. Cyrila a Metoděje anebo více než 20 metrů vysokou slovanskou mohylu s umělou jeskyní vysázenou zdejšími polodrahokamy. Po vzniku Československa zde hořela každý rok 28. října vatra.[4] Po úmrtí Františka Ladislava Riegra roku 1903 vznikla myšlenka uctít jeho památku výstavbou Riegrovy mohyly. O rok později zahájilo „Družstvo pro stavbu Riegrovy mohyly“ úspěšnou celonárodní sbírku. Později spolu soutěžily dvě koncepce: mohyla nebo mauzoleum versus turistická chata s restaurací a Riegrovým památníkem. Druhé varianty se chopil Klub českých turistů. Základní kámen Riegrovy chaty byl položen 29. srpna 1926. Chata byla postavena ze sbírek, darů a příspěvků od okolních měst. Slavnostně byla otevřena 24. června 1928. Za druhé světové války byla chata obsazena německou a po ní československou armádou. Poté krátce patřila do roku 1950 opět Klubu českých turistů a poté byla chata znárodněna a předána podniku Restaurace a jídelny Turnov.[7] V květnu roku 1964 chata vyhořela. Roku 1994 Klub českých turistů v Semilech chatu v desolátním stavu vykoupil od státu. Roku 1995 byla na vrcholu otevřena rozhledna o výšce 40 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 24 metrů. Rozhledna slouží zároveň jako kovový telekomunikační stožár armádě, policii a hasičům. Od roku 2002 je Kozákov součástí CHKO Český ráj. Roku 2003 byla Riegrova chata po generální rekonstrukci slavnostně znovuotevřena.[4] Z rozhledny se nabízí výhledy na Český ráj, Pojizeří, České středohoří, Jizerské hory a Lužické hory, Ještěd, Krkonoše, Podkrkonoší, Broumovskou vrchovinu, Orlické hory a případně i výběžky Českomoravské vrchoviny.[4]

Národní přírodní památka

Podrobnější informace naleznete v článku Kozákov (národní přírodní památka).

Od roku 1985 je jihozápadní část Kozákova o rozloze 162,83 hektarů chráněna jako národní přírodní památka Kozákov.

Kozákov z Mužského

Místa na svazích

  • Drábovna – ve skalním balvanu je nahoře vytesána světnička, která snad dříve sloužila jako hláska.
  • Babí jeskyně a Kudrnáčova pec – pseudokrasové jeskyně, v kterých byly nalezeny stopy po pravěkém osídlení.
  • Měsíční údolí (Proskalí) – romantické údolí se soutěskovým vyústěním, skálami a skalními útvary (Měsíční stěna, Závraťová stěnka, Kozákovská věž atp.)
  • Radostná studánka s kapličkou z roku 1841. Dříve se ze studánky zásobovala pomocí trkače Riegrova chata vodou. Trkač je nyní v museu techniky v Loukově.

Přístup

Automobilem lze po zpevněné silnici vyjet přímo na samotný vrchol, kde je parkoviště. Přes vrchol vedou turistické značky červená a zelená, začínají zde žlutá a modrá, které odtud vedou na západ.[8]

Reference

  1. Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
  2. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-01-15]. Dostupné online. 
  4. a b c d Český ráj - Semilsko: Kozákov: 744 m n. m.. Semily: Město Semily a Město Železný Brod, 2011. 
  5. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  6. Votrubcův lom a muzeum drahých kamenů [online]. Kudykam.com [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 
  7. MARKOVÁ, Zdeňka. Chata na Kozákově. Turista. Roč. 1996, čís. 3, s. 3. 
  8. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy