Podle nalezené keramiky byl hrad založen v první polovině čtrnáctého století.[2] Jediná věrohodná zmínka o něm pochází z roku 1462. Nachází se v popisu lomnického panství a zmiňuje pouze hradiště Kozlov.[3] Hrad byl v té době tedy již pustý.[2] V urbáři lomnického panství z roku 1667 je zmíněn jen kus starodávné zdi prastarého zámku Kozlov. Za nevěrohodnou je považována zpráva Bohuslava Balbína, podle které byl Kozlov jako sídlo loupežníků dobyt roku 1442.[3]
Stavební podoba
Kozlov typologicky patří mezi hrady s plášťovou zdí.[2] Nebylo zde nalezeno žádné předhradí ani jiné hospodářské zázemí. Přístupová cesta vedla nejspíše od severu po východním úbočí kopce. Jednodílný hrad s výjimkou jihovýchodní strany obepíná val a příkop. Hlavní obrannou stavbou byla plášťová hradba široká okolo dvou metrů.[4] K ní byly z vnitřní strany přistavěny budovy ze slabšího zdiva,[4] které se dochovaly v podobě terénních náznaků.[2]
Pod hradním jádrem vede podzemní chodba, jejíž vstup se nachází v severovýchodní části areálu.[4] Výška chodby se pohybuje mezi 130–170 centimetry a šířka okolo osmdesáti centimetrů. Chodba se na přibližně deseti metrech délky mírně svažuje a končí strmým, přes jedenáct metrů hlubokým uměle vytesaný komínem se zavaleným dnem.[5] Podle Tomáše Durdíka chodba souvisela se zásobováním hradu vodou,[2] zatímco Zdeněk Fišera ji interpretoval jako únikovou chodbu, která mohla končit ve stráni na jihovýchodním úbočí kopce.[5]
Pověst o Tatařínovi
Znak města Lomnice nad Popelkou
K hradu Kozlov a nedaleké Lomnici nad Popelkou se váže pověst o tatarském zvědovi, který uvázl po odražení tatarských nájezdů v troskách na vrchu Kozlov nedaleko Lomnice. Ozbrojen kopím a sekerou zde přepadal kupce. Místní měšťané a sedláci jej přemohli lstí – vykopali jámu, zakryli ji větvemi a vylákali Tatařína ven z hradu. Ten spadl do jámy, byl pod přivolanou královskou stráží odvezen do Prahy. Za to král Václav I. povýšil Lomnici na město a udělil jí znak, připomínající tuto událost: tatarského mužíka ve zbroji stojícího na chvojí.[6]
↑ abFIŠERA, Zdeněk. Kozlov. In: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka 85. Plzeň: Dům kultury ROH Plzeň, 1985. Dále jen Fišera 1985. Dostupné online. S. 64. Archivováno 21. 9. 2018 na Wayback Machine.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Kozlov, s. 227–228.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Kozlov, s. 224.
