PROFILPELAJAR.COM

Kozel
	Hradiště Kozel
Základní informace
Zánik	10. století
Poloha
Adresa	Beroun, Česko
Nadmořská výška	304 m
Souřadnice	49°57′5,31″ s. š., 14°7′36,98″ v. d.
	Kozel
Další informace
Rejstříkové číslo památky	33659/2-420 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozel (též V Kozlu nebo Hostim) je lokalita raně středověkého a pravěkého hradiště u Hostimi u Berouna ve Středočeském kraji. Nachází se jižně od vesnice nad soutokem Berounky a Loděnice. Hradiště je chráněno jako kulturní památka.^[1]

Historie

Doba vzniku hradiště je nejasná. Z jeho plochy pochází nálezy z období eneolitu, střední a mladší doby bronzové, halštatské, římské a hradištní. Část opevnění mohla vzniknout už v eneolitu nebo v období mohylových kultur ve střední době bronzové, ale jedinou spolehlivě datovanou částí je střední val z devátého století. Raně středověké hradiště zaniklo nejpozději na začátku století desátého.^[2]

První písemná zmínka o hradišti se nachází v Hájkově kronice. Odborně lokalitu poprvé popsal Moric Lüssner v roce 1875. O dva roky později provedl povrchový průzkum Štěpán Berger a koncem devatenáctého století se lokalitou zabýval Břetislav Jelínek. Archeologický výzkum středního valu v roce 1944 uskutečnil Miloš Šolle a v dalších letech se hradišti věnoval František Prošek.^[2]

Stavební podoba

Rozsáhlé hradiště bylo vybudováno v nadmořské výšce 278–304 metrů nad soutokem Berounky a Loděnice na ostrožně,^[2] která je součástí Hořovické pahorkatiny.^[3] Celková opevněná plocha měří 14,9 hektaru. Boční strany ostrožny s převýšením nade dnem údolí až 65 metrů tvoří strmé skalní stěny. Opevněna tak byla převážně jen přístupná severní strana, kterou chránily tři linie hradeb dochované v podobě valů. Jižní okraj ostrožny byl pozměněn těžbou vápence v lomu Alkazar.^[2]

Vnější val byl dlouhý asi 825 metrů a jeho 165metrový úsek chránil i západní stranu. Ve střední a severovýchodní části val dosahuje výšky až tři metry a v severovýchodním nároží až pět metrů. Na opačném konci, v severozápadní části, byl val silně poškozen při výstavbě tzv. Pražské čáry československého opevnění. Dva zdejší bunkry byly později zdemolovány.^[2]

Střední val měří na délku asi 400 metrů, jeho šířka se pohybuje od pěti do šesti metrů a výška dosahuje až 1,5 metru. Původní hradba mívala na čelní straně zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou z vnitřní strany navazovala dřevohlinitá konstrukce. Nejkratší vnitřní val je dlouhý 134 metrů. Jeho šířka se u paty pohybuje okolo čtyř metrů a v koruně měří dva metry. Převýšení valu nad terénem je dva metry. Na kamenech použitých v jeho konstrukci jsou patrné stopy požáru. Je možné, že tato nejkratší hradba pochází už z eneolitu nebo ze střední doby bronzové.^[2]

Přístup

K hradišti nevede žádná turisticky značená trasa a vzhledem k jeho poloze na území národní přírodní rezervace Karlštejn^[4] je vstup do prostoru hradiště zakázán.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-21]. Identifikátor záznamu 145319 : Hradiště V Kozlu, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hostim, s. 85–56.
↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.
↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-01-21]. Dostupné online.

Literatura

Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy)