Kovofiniš

KOVOFINIŠ a.s.
Letecký snímek výrobního závodu KOVOFINIŠ v Ledči nad Sázavou
Letecký snímek výrobního závodu KOVOFINIŠ v Ledči nad Sázavou
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1951
SídloLedeč nad Sázavou, Česko
Adresa sídlaMlýnská 137, Ledeč nad Sázavou, 584 01, Česko
Souřadnice sídla49°41′45,07″ s. š., 15°16′43,99″ v. d.
Klíčoví lidéIng. Josef Zikmunda (generální ředitel)
Charakteristika firmy
Oblast činnostistrojírenství
Produktyzařízení pro povrchové úpravy, průmyslové čistírny odpadních vod
Obrat1,3 mld. Kč (2017)[1]
875,1 mil. Kč (2016)[1]
Provozní zisk381,5 mil. Kč (2017)[1]
209,7 mil. Kč (2016)[1]
Výsledek hospodaření326,8 mil. Kč (2017)[1]
192,1 mil. Kč (2016)[1]
Celková aktiva2 mld. Kč (2017)[1]
1,4 mld. Kč (2016)[1]
Vlastní kapitál1,7 mld. Kč (2017)[1]
950 mil. Kč (2016)[1]
Zaměstnanci300
MajitelJosef Zikmunda (77 %)
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.kovofinis.cz/
IČO48154270
LEI31570010000000127068
OpenCorporates IDcz/48154270
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KOVOFINIŠ a.s.[2] je česká strojírenská firma založená v roce 1949. Firma od roku 1951 sídlí v Ledči nad Sázavou.

KOVOFINIŠ je největší český výrobce zařízení pro povrchové úpravy a čistírny odpadních vod. V současné době zaměstnává 450 zaměstnanců ve dvou výrobních závodech v Ledči nad Sázavou [3].

Historie

V roce 1949 vznikl strojírenský podnik KOVO-FINIŠ, n.p. se sídlem v Praze. Roku 1950 bylo přemístěno podnikové vedení Kovofiniše z Prahy do závodu původně plánovaného na výrobu plyše a stuh Krimet v Ledči nad Sázavou. Postupně se soustředilo asi 19 odloučených provozoven rozmístěných v Čechách i na Moravě ve výrobních prostorách Kovofiniše. Byla také zahájena spolupráce na konstrukčních a vývojových pracích s Kovotechnou 03. Cílem přesunutí Kovofiniše do Ledče nad Sázavou bylo vyřešit vysokou míru nezaměstnanosti a zvýšit životní úroveň obyvatel. V roce 1951 byla zahájena výroba s vlastním výrobním programem zaměřeným na zařízení pro povrchové úpravy v rozestavěném závodě v Ledči nad Sázavou s 200 zaměstnanci. Postupné dokončování výstavby tovární haly, zahájení výstavby administrativní budovy. Rozšíření výrobní základny začleněním odloučeného výrobního závodu v obci Zahrádka.

Roku 1952 bylo dodáno první zařízení pro povrchovou úpravu - vanové zařízení, stříkací kabina a eloxovací linka pro n.p. Aero Praha. Byla zahájena výroba acetylénových vyvíječů pro Čínskou lidovou republiku. Byl vyroben jeden z prvních galvanizačních automatů v ČSSR vlastní konstrukce - automat pro elektrolytické zinkování nátrubků v NHKG Ostrava. Byla vystavěna kotelna na tuhá paliva, požární zbrojnice, garáže a další provozní objekty. Kovofiniš se tak stal prvním dodavatelem zařízení pro povrchové úpravy a zároveň monopolním dodavatelem v tehdejším Československu.

Roku 1955 proběhla první účast na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně a v roce 1958 Konstrukčně vývojové oddělení Kovofiniše v plné míře zajistilo konstrukční a vývojové práce pro potřeby podniku. Byla vypracována první typizace vanového zařízení, výroba lakoven pro povrchovou úpravu - motocykly ČZM Strakonice, traktory ZKL Brno, nákladní a osobní automobily n.p. Tatra Kopřivnice, chladničky Calex, vagóny Tatra Studénka, karosérie pro vůz Š 440 Spartak AZNP Mladá Boleslav. Ve spolupráci se zahraničními firmami proběhla realizace některých zakázek - pokovovací automat v AZNP Mladá Boleslav, lakovna automobilů Škoda MB, lakovna autobusů Karosa Vysoké Mýto.

Investice a úspěchy

60. léta se pro Kovofiniš nesla ve znamení investic do zajištění výrobního zázemí. V tomto období byla vybudována těžká obrobna, truhlárna a závodní jídelna. V roce 1967 Kovofiniš spustil vlastní čistírnu odpadních vod. Roku 1972 získal podnik zlaté medaile na Výstavě patentů a vynálezů v Ženevě pro sadu stříkacích pistolí typu RS, RH a pro vysokotlaké zařízení VYZA 1 a stříbrnou medaili pro pneumatickou brusku BR 2 a plynovou metalizační pistoli AD 1. Roku 1973 získal zlaté medaile na MSV v Brně pro automatickou pokovovací linku a v roce 1975 získal zlaté medaile na MSV v Brně pro linku na elektrolytické chromování a lakování.[4]

Koncem 80. let KOVOFINIŠ zaměstnával 2100 zaměstnanců. [5]

Po sametové revoluci

V roce 1991 přišla privatizace a přeměna podniku KOVO-FINIŠ n.p. na KOVOFINIŠ a.s. V důsledku uvolnění tržního prostředí došlo k velmi výraznému odchodu vysoce kvalifikovaných odborníků z podniku, kteří založili vlastní firmy s podobným výrobním programem. KOVOFINIŠ tak ztratil monopolní postavení na trhu se zařízením pro povrchové úpravy. Ve stejném období se od KOVOFINIŠE oddělila sekce stříkací techniky a vznikla firma EST, Ekonomická stříkací technika s.r.o. Koncem 90. let již KOVOFINIŠ nebyl schopen držet krok s konkurencí a dostal se do existenčních problémů.  Pro zachování chodu podniku byl KOVOFINIŠ nucen odprodat divizi na výrobu nerezových sudů SUDEX německé firmě Schäfer Werke.[6][7]

V roce 1998 byl KOVOFINIŠ v konkurzu zakoupen novými majiteli firmami RALCO s.r.o. a AQUACOMP HARD s.r.o. a došlo k přeměně na KOVOFINIŠ KF, s.r.o. [8]

Po roce 2000

Začátkem nového tisíciletí KOVOFINIŠ zahájil masivní renovaci celého podniku. Došlo k opravám výrobních prostor, renovaci strojního zařízení. KOVOFINIŠ zprovoznil vlastní práškovou lakovnu včetně předúprav povrchů. V areálu firmy byla spuštěna nová galvanická linka a došlo k modernizaci neutralizační stanice. V tomto období se KOVOFINIŠ specializoval na dodávku lakoven, hutních úpravárenských linek a díky širokým výrobním možnostem také na kooperaci ve strojní výrobě.[9]

V roce 2008 se jediným majitelem firmy stala firma AQUACOMP HARD s.r.o. V roce 2017 došlo k fúzi obou podniků pod společné jméno KOVOFINIŠ s.r.o. Společnost KOVOFINIŠ nadále zůstala největším českým dodavatelem zařízení pro povrchové úpravy v České republice.[10]

Produkty

Kovofiniš vyvíjí, vyrábí a dodává následující produkty[11]:

  • Linky povrchových úprav: galvanické, elektrochemické a chemické povrchové úpravy
  • Čistírny odpadních vod: čištění odpadních vod z průmyslových provozů
  • Vakuové odparky
  • Linky pro lakování ponorem: lakování máčením a elektroforézou (ATL a KTL)
  • Lakovací linky a kabiny: lakování stříkáním vodouředitelných, ředidlových a práškových barev

Hlavní odběratelé:

  • Automobilový průmysl
  • Letecký průmysl
  • Průmysl povrchových úprav
  • Strojírenský průmysl

Význam firmy pro region

KOVOFINIŠ byl prvním českým výrobcem zařízení pro povrchové úpravy. A položil tak základy dalšímu vývoji těchto technologií. Díky monopolnímu postavení podniku před rokem 1989 byl KOVOFINIŠ jediným dodavatelem zařízení pro povrchové úpravy v Československu. Proto celá řada odborníků na povrchové úpravy po celé republice pochází právě z Kovofiniše.

Ledeč nad Sázavou je celosvětově proslulá výrobou zařízení pro povrchové úpravy a povrchařinou obecně. Porevoluční rozpad Kovofiniše vedl ke vzniku celé řady menší firem s obdobným výrobním programem.

Díky přítomnosti firmy došlo k velkému rozvoji Ledče nad Sázavou. Mezi lety 1950 a 1980 se více než zdvojnásobil počet obyvatel města. Celá řada z nich našla uplatnění v Kovofiniši. V tomto období KOVOFINIŠ zaměstnával více než 2000 zaměstnanců zejména za řad obyvatel Ledče nad Sázavou a okolí.

V roce 1955 KOVOFINIŠ založil Odborné učiliště v Ledči nad Sázavou. Odborné učiliště bylo zaměřeno na strojírenské obory. Obor Úpravář kovů byl první a zároveň jediný v celém Československu [12]

Další aktivity firmy

Hrad Ledeč nad Sázavou

Kovofiniš je spolumajitelem firmy Hrad Ledeč nad Sázavou s.r.o., která spravuje hrad v Ledči nad Sázavou. Kovofiniš se podílí i na rekonstrukci celého areálu hradu.[13]

FK Kovofiniš

Od 90. let je KOVOFINIŠ hlavním partnerem fotbalového klubu FK Kovofiniš v Ledči nad Sázavou.

Odkazy

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Kovofiniš na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j Dostupné online.
  2. ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku KOVOFINIŠ a.s., B 3681 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové [online]. justice.cz, rev. 2020-09-23 [cit. 2020-09-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Havlíčkobrodský denník. havlickobrodsky.denik.cz. Dostupné online [cit. 2018-06-20]. 
  4. ↑ Zmrtvýchvstání ledečského Kovofiniše. www.oskovo.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30].  Archivováno 22. 8. 2017 na Wayback Machine.
  5. ↑ Hospodaření průmyslových podniků se sídlem v kraji Vysočina v roce 2004. extranet.kr-vysocina.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  6. ↑ Ledečské noviny. www.ledecns.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  7. ↑ STROJĺRENSTVĺ: Stát ledečský Kovofiniš nepodržel, společnost si proto pomohla sama. archiv.ihned.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  8. ↑ Ledečské noviny. www.ledecns.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  9. ↑ Když jsem do toho šel, Kovofiniš byl černou dírou. archiv.ihned.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  10. ↑ Ledečská fúze. www.ledecbezcenzury.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  11. ↑ Kovofiniš. www.kovofinis.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  12. ↑ Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola Ledeč nad Sázavou. www.gvi.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30]. 
  13. ↑ Ledečské noviny. www.ledecns.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-30].