Kostra ptačího křídla se v mnohých ohledech liší od kostry horní (hrudní) končetiny savců. Je to dáno tím, že ptáci používají horní končetinu ve většině případů k jedinému účelu, k letu, pro let je křídlo uzpůsobeno.

Tak jako u savců je kostra křídla tvořena pletencem (cingulum) a kostmi volné končetiny, tedy křídla (ossa alae).

U všech ptáků je tvořen třemi kostmi:

• krkavčí kost (zobcovitá kost, os coracoideum)
• klíční kost (clavicula)
• lopatka (scapula)

Klíční kosti ptáků srůstají ve vidlici zvanou furcula.^[1]

Ptačí lopatka je úzká, šavlovitá kost. V místě spojení kostí pletence zůstává otvor, canalis triosseus, kudy prochází šlacha létacího svalu.

U ptáků je kostra paže tvořena jednou nebo dvěma kostmi:

• pažní kost (humerus)
• Os sesamoideum m.scapulotricipitis, patella ulnaris – v podstatě něco jako loketní čéška, u domácích ptáků se vyskytuje nepravidelně

Stejně jako u savců a člověka tvoří kostru předloktí dvě kosti:

• vřetenní kost (radius)
• loketní kost (ulna)

Loketní kost ptáků je větší, silnější a tvoří podklad pro pažní letky.

Kostra ruky zahrnuje:

• zápěstí
• karpometakarpus
• články prstů

U ptáků došlo k podstatné redukci a zjednodušení kostry ruky. Zápěstí je tvořeno pouze dvěma kostmi (u člověka 8), ostatní kosti srostly se záprstními kostmi za vzniku tzv. karpometakarpu.

U ptáků se zachovaly pouze tři prsty, a to křidélkový prst (digitus alulae), velký prst (digitus major) a malý prst (digitus minor)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostra ptačího křídla na Wikimedia Commons