PROFILPELAJAR.COM

Kostel svatého Vojtěcha; v Ústí nad Labem
	Vstupní průčelí kostela
Místo
Stát	Česko
Obec	Ústí nad Labem
Souřadnice	50°39′32,86″ s. š., 14°2′31,8″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická, arciděkanství Ústí n. L.; kostel užívá pro bohoslužby řeckokatolická církev, viz dále:
Diecéze	Apoštolský exarchát v České republice
Děkanát	Liberecko-chomutovský děkanát (protopresbyterát)
Farnost	Řeckokatolická farnost; v Ústí nad Labem
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Současný majitel	Klášter dominikánů; Ústí nad Labem
Zasvěcení	svatý Vojtěch
Architektonický popis
Architekt	Octavio Broggio
Stavební sloh	baroko
Výstavba	před rokem 1186
Specifikace
Délka	43 metrů
Šířka	20,5 metrů
Umístění oltáře	na jihovýchod
Stavební materiál	kámen, cihly, zdivo
Další informace
Adresa	Hradiště 97/4, Ústí nad Labem
Kód památky	42740/5-265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Dominikánský klášter s kostelem sv. Vojtěcha)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vojtěcha je římskokatolickou stavbou nacházející se v centru města Ústí nad Labem pod Mírovým náměstím, v současnosti ale převážně sloužící řeckokatolickým bohoslužbám.^[1]^[2] Je dominantou města a významným zástupcem barokní architektury na severu Čech. Dominikánský klášter s kostelem sv. Vojtěcha je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[3]

Historie

První písemná zmínka o kostelu zasvěceném sv. Vojtěchu pochází z 23. dubna 1186, kdy zde kníže Bedřich provdal svou dceru za syna míšeňského markraběte Oty. Po husitských válkách se zde začalo přijímat podobojí. Po požáru z roku 1538 byl zničený kostel znovu obnoven a v roce 1555 opětovně zastřešen. V roce 1617 pozval katolický purkmistr Arnošt Schösser z Emblebenu do města řád dominikánů, čímž se sv. Vojtěch stal klášterním kostelem. Poslední bohoslužby sloužené v češtině se zde sloužily snad roku 1626. Jejich obnovení si vymohli na litoměřickém biskupství ústečtí Češi až roku 1881. V letech 1715 až 1730 prošel kostel rozsáhlou přestavbou v barokním stylu pod taktovkou italského architekta Octavia Broggia. V letech 1928 až 1930 prošel kostel kompletní obnovou. Nicméně klášter vedle kostela stále upadal a tak byla komunita dominikánů v roce 1935 zrušena a je v letech 1935-1945 vystřídali obláti. Po odchodu oblátů v roce 1945 se kláštera ujali opět dominikáni.^[4] V následujících letech 2. světové válce, zvláště po Akci K, pak opuštěný kostel sloužil dlouhá léta jako skladiště, kvůli čemuž došlo k devastaci nejen vnitřních prostor, ale zejména mobiliáře. Dalších oprav se dočkal až v roce 1970, kdy byl interiér zbaven výzdoby a došlo k instalaci krnovských varhan, které jako druhé největší v České republice navrhli profesoři Jiří Reinberger a K. Hron. Poslední opravy poté proběhly v 90. letech 20. století, kdy byl kostel po vrácení řádu dominikánů upraven pro výstavní účely. Od roku 2017 slouží jako farní chrám řeckokatolické farnosti.^[5]

Architektura

Původně románský kostel prošel rozsáhlou barokní přestavbou v letech 1715 až 1730. Architekt Octavio Broggio, při úpravě nerespektoval původní orientaci a jižně orientované kněžiště se z části ocitlo před hradební zdí a hlavní průčelí se obrátilo směrem k městu. Obdélná jednolodní stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem má dvě hranolové věže v nárožních ústupcích po stranách. Věže završují nízké jehlanovité střechy. Okna jsou pravoúhlá a v nejvyšším patře polokruhová. Trojdílné patrové průčelí je členěné mezipatrovou římsou, členěnými pilastry a dvěma pásy zaklenutých oken. Štít s volutami završuje nízký fronton, nad kterým byl roku 1992 znovu vztyčen kříž. portál završuje segmentový rozeklaný nástavec a nika se sochami světců. V bočních polích jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které byly roku 1722 zhotoveny na náklad císařského rychtáře Ignáce Arnolda z Dobroslavy a jeho manželky. V dolním patře se poté nachází sochy sv. Vojtěcha a řádových světců sv. Dominika a sv. Tomáše, které byly osazeny později. V závěru presbytáře se nachází zazděné okno se segmentovou nadokenní římsou a dvojice postranních nik se štítovými římsami. Presbytář a loď jsou sklenuty plackou a mají zazděnou kruchtu.

Odkazy

Reference

↑ Klášterní kostel sv. Vojtěcha, Ústí nad Labem [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
↑ Sobota 12.6. - přesunutý svátek sv. Vojtěcha [online]. Římskokatolická farnost - arciděkanství Ústí nad Labem - farní obvod Ústí nad Labem [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 154949 : Klášter dominikánský s kostelem sv. Vojtěcha, Ústí nad Labem-centrum. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 199.
↑ Liberecko-chomutovský děkanát (protopresbyterát): Děkan (protopresbyter) [online]. Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v ČR [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.

Literatura

Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
Kaiserová, Kristina: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis International pro Římskokatolickou farnost Ústí nad Labem - arciděkanství, 1999. ISBN 80-86067-27-0
KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 926–927.
POCHE, Emanuel, (red.). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982.