Kostel svatého Vavřince
Jihovýchodní pohled
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	okres Praha-východ
Obec	Veliká Ves
Souřadnice	50°14′34,66″ s. š., 14°27′19,5″ v. d.
Základní informace
Církev	katolická církev
Diecéze	arcidiecéze pražská
Vikariát	Čtvrtý pražský vikariát
Farnost	Odolena Voda
Status	filiální kostel
Zasvěcení	svatý Vavřinec
Další informace
Kód památky	20452/2-2187 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel sv. Vavřince se nachází ve středu obce Veliká Ves, jihozápadně od Neratovic, v okrese Praha-východ. Tvoří výškovou dominantu obce. Je to jednolodní gotická stavba. Ke kostelu náleží renesanční zvonice. Okolo kostela se nacházel hřbitov, ze kterého se dochovalo několik hrobů a část hřbitovní zdi. Kostel se zvonicí a ohradní zdí je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1]

První zmínky o obci i o kostele pochází už ze třetí čtvrtiny 13. století.^[2] Ve starší literatuře se uvádí, že kostel nechal vystavět děkan Pražské kapituly Vít už v roce 1261 na vlastní náklady.^[3] Dnes filiální kostel byl původně farní. Od roku 1356 zde byla fara, která ale zanikla během husitských válek.^[4] Kostel byl přifařen k Odoleně Vodě v roce 1793,^[4] pod jejíž správu spadá dodnes, předtím spadal pod faru v Obříství.^[4]
Podle Dobroslava Líbala byl kostel vystavěn až kolem roku 1340.^[5] Sakristie měla být připojena až na konci 14. století. Kostel prošel renesančními a barokními úpravami. Byl obnoven v roce 1881.^[3] V té době zde také proběhla puristická rekonstrukce, která silně ovlivnila vnější vzhled kostela.^[5]

Celkový vzhled stavby je sjednocován podokenní římsou, která se táhne kolem hlavní lodi i presbyteria. Profilovaná římsa probíhá i přes opěrné pilíře, které naopak zajišťují členění kostela. Opěrné pilíře mají různou velikost.
Kostel je bíle omítnut, s výjimkou prvků z opracovaného lomového kamene, jako jsou čela opěrných pilířů, okna a portály. Západní průčelí je tvořeno hranolovou věží a schodištěm.

Kostel se skládá z předsíně, jedné lodi, západní věže, kněžiště a sakristie. Kněžiště je tvořeno jedním obdélným polem a pětibokým závěrem. Presbytář kostela je tradičně orientovaný na východ. Ze severní strany k němu přiléhá sakristie na čtvercovém půdorysu. Na obdélnou loď o dvou polích navazuje věž a osmiboká věžička s točitým schodištěm. Střešní krytina kostela i věže je břidlicová, není původní.^[3] Ke kostelu náleží renesanční zvonice a hřbitov.

V západním průčelí se nachází hranolová věž na čtvercovém půdorysu. Věž je nezdobená, kromě portálu s kružbou v západním průčelí. V úrovni prvního patra je jednou přepásaná římsou.
V horní části věže jsou lomená okna, na jižní straně je okno umístěno níž než na severní a západní, kvůli hodinám nacházejících se nad ním. Na západní zdi se nachází malé obdélné okénko přibližně v úrovni patra. Na jižní straně je malé okénko zakončené obloukem, které přerušuje římsu.

Mezi opěráky jsou umístěna štíhlá lomená okna s kružbami. V horní části oken se nachází kruh s trojlalokem, popřípadě čtyřlalokem, dolní část je řešená pomocí dvou hrotitých dvojnosů. Kružby byly z velké části obnoveny při poslední restauraci.^[3] V obou zdích lodě jsou kompletně zazděná půlkruhová románská okna.^[2]
Na severní stěně sakristie je umístěno drobné hrotité okno s kružbou, ve východní zdi se nachází menší okno pouze s jeptiškou.

Renesanční zvonice byla postavena v roce 1582, což dokládá letopočet vytesaný nad římsou. V horní části je zvonice hladce omítnutá, na spodní část byla použita rustika. Zvonice má sedlovou střechu. Přízemí zvonice slouží jako vstup ke kostelu a na hřbitov.

Ze hřbitova se dochovalo několik hrobů a část hřbitovní zdi. Na hřbitov se vchází skrz přízemí zvonice, která je součástí hřbitovní zdi.

Rozměry: délka 7,25m, šířka 5,25m, výška 8,7m

Kněžiště (presbytář, presbyterium) je zaklenuté křížovou žebrovou klenbou v obdélném poli a paprsčitou v závěru. Klínová vyžlabená žebra vychází z oblých přípor. Na svornících jsou namalované hvězdice. Válcové přípory jsou uloženy na profilované římse, která se táhne kolem celého kněžiště a obíhá vítězný oblouk. Hlavice přípor mají různé tvary – s kružbou, geometrické, odstupňované. Stejné tvary se opakují v lodi kostela u konzol.
V severní stěně se nachází vchod do sakristie. Portál je lomený, hrotitý. Sakristie je na čtvercovém půdoryse, zaklenutá křížovou klenbou. Žebra vychází z polygonálních jehlancových konzol, mají tvar otupeného klínu.
V jižní stěně je umístěná obdélníková sedile zakončená hrotitými štítky s tympanonem, ve kterém jsou neúplné slepé hrotité trojlisty, na jejích bocích se nacházejí kraby a na špici listové kytice. Styk je řešen oblou profilovanou konzolou, nad kterou se nachází drobná mužská hlava v hrotitém klobouku.^[3]
Kněžiště je od lodi oddělené pomocí hrotitého lomeného vítězného oblouku. Nad vítězným obloukem je situován znak a nápis: „Nákladem záduše obnoveno 1881.“

Oltář se skládá ze dvou částí. Dolní část oltáře je tvořena gotickou mensou zhotovenou z kamene. Oltářní mensa je zdobená slepými okny s kružbami. Horní část oltáře je barokní, vyrobená ze dřeva. Na oltářním obraze je zobrazeno umučení sv. Vavřince. Za oltářem se nachází barokní dřevěné sochy sv. Václava a sv. Ludmily z konce 17. století.
V lodi jsou umístěny dva menší boční oltáříky.

Rozměry: délka 9,45m, šířka 8,78m, vysoká 8,78m

Loď je zaklenutá křížovou žebrovou klenbou o dvou polích. Žebra hruškovcového profilu vychází z polygonálních konzol. Svorníky jsou hladké, bez profilace, zdobené pouze malbou s motivem hvězdice.
V zadní části lodi je umístěna kruchta s varhany. V zábradlí jsou vyobrazena slepá okna s jeptiškou a kružbami. Varhany jsou stylizované jako neogotické průčelí.

V přistavěné předsíni, která má obdélný půdorys, jsou umístěny kamenné lavice. Půlkruhový vnější portál pochází z 16. století.
Portá] vedoucí z předsíně do lodi je hrotitý s hruškovcovým profilem prutu.

• 
  Interiér – kněžiště
• 
  Zaklenutí presbyteria
• 
  Okna v kněžišti
• 
  Sedile v kněžišti
• 
  Kruchta
• 
  Portál ve věži
• 
  Portál ve věži – detail
• 
  Portál ve věži
• 
  Konzola v lodi
• 
  Předsíň
• 
  Portál mezi předsíní a lodí

• PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa, 1901. Dostupné online.

• LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Vyd. 1. Praha: Unicornis, 2001, 607 s. ISBN 8090158781.
• LÍBAL, Dobroslav. Gotická architektura v Čechách a na Moravě. Vyd. 1. Praha: Výtvarný odbor umělecké v Praze, 1948, 290 s.
• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1910, 319 s.
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 4. Vyd. 1. Praha: Academia, 1982, 636 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons
• https://web.archive.org/web/20150823015828/http://farnostodolenavoda.cz/kostel-Velika-Ves.htm
• http://www.velikaves.eu/?page_id=30
• http://www.hrady.cz/?OID=4625