Kostel svatého Vavřince (Stupno)

Filiální kostel svatého Vavřince
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresRokycany
ObecStupno
Souřadnice49°49′27,84″ s. š., 13°34′30″ v. d.
Kostel svatého Vavřince (Stupno) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézeplzeňská
Vikariátrokycanský
FarnostZbiroh
Statusfiliální kostel
Zasvěcenísvatý Vavřinec
Architektonický popis
ArchitektKarl Scheiner
Stavební slohNovorománský sloh
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálzděný
Další informace
Kód památky10427/4-4844 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Vavřince ve Stupně je trojlodní orientovaná novorománská stavba s vysokou věží, postavená v letech 1880 až 1882 na místě staršího kostela z roku 1352 či 1361, který vyhořel v roce 1854. Je filiálním kostelem zbirožské farnosti a je chráněn jako kulturní památka ČR.[1][2]

Historie

Kostel ve Stupně se připomíná již v roce 1361 jako farní. Později fara zanikla a v roce 1713 se stal kostel filiálním k farnosti v Radnici. K opětovnému zřízení fary došlo v roce 1784. Původní kostel měl obdélný půdorys s polygonálním závěrem a dvojici věží v průčelí, dřevěná zvonice se zvony snad z 15. či 16. století stála samostatně.[3][4][5] V roce 1993 byla provedena generální oprava omítek, v roce 1995 dostal kostel novou střechu.

Popis

Jedná se o trojlodní kostel s transeptem, k jehož půlválcově uzavřenému presbyteriu přiléhjí sakristie a protější oratoř, k jihozápadnímu průčelí přiléhá vysoká věž čtvercového půdorysu. Presbytář je zaklenut konchou, hlavní i křížová loď jsou plochostropé. Hlavní loď je od bočních oddělena širokými polokruhově sklenutými arkádami, spočívajícími na čtyřbokých pilířích. Boční lodi mají střechy pultové a stropy šikmé. Vnitřní zařízení je pseudorománské. Okna jsou podvojná, dělená kamennými románskými sloupky. V bočních zdech lodi křížové jsou okna trojitá.[6][1]

Na hlavním oltáři se nachází obraz sv. Vavřince, po stranách obrazy sv. Prokopa a sv. Floriána od malíře Viléma Kandlera. Na jižní straně presbytáře obraz svatého Vavřince signovaný Josef Bergler Pin. Pragae. V ramenech křížové lodi stojí oltáříky pseudorománské; na jednom je vymalován obraz sv. Jana Nepomuckého od Kandlera, na druhém obraz „P. Marie s Ježíškem“ z roku 1885.[6] Z kostela pochází i Assumpta z lipového dřeva, polychromovaná plastika 112 cm vysoká, vzadu vyhloubená, představující korunovanou Pannu Marii s dítětem v levici, stojící na půlměsíci, z doby okolo roku 1520.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Památkový Katalog - kostel sv. Jakuba. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Plzeňská diecéze: Filiální kostel sv. Vavřince, Stupno. www.bip.cz [online]. [cit. 2025-01-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. IX. Politický okres Rokycanský. V Praze: Nákladem archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. 180 s. S. 141. 
  4. ↑ KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice: 567 zvonic včetně zaniklých. 500 fotografií, rytin, kreseb a plánů. Mapy, katalogy, rejstříky. Praha: Libri, 1995. 302 s. ISBN 80-901579-7-1. S. 215. 
  5. ↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém, Řada první: Arcidiecese Pražská. Díl IV. Vikariáty Kolínský a Rokycanský. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1910. 319 s. S. 258–263. 
  6. ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 3. P–Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. S. 460. 
  7. ↑ BAŽANTOVÁ, Nina; FAJT, Jiří. Gotika v západních Čechách: (1230-1530): k 700. výročí založení města Plzně. 3. svazek. Praha: Národní galerie v Praze, 1996. 591–945 s. ISBN 80-7035-311-2. S. 834–835. 

Externí odkazy