Kostel svatého Vavřince v Seči
kostel svatého Vavřince
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Pardubický kraj
okres	Chrudim
Obec	Seč
Souřadnice	49°50′50,08″ s. š., 15°39′22,2″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Děkanát	Týnec nad Labem
Farnost	Seč
Zasvěcení	svatý Vavřinec
Architektonický popis
Stavební sloh	renesanční
Výstavba	1610-1620
Specifikace
Délka	38 m
Šířka	14 m
Výška	35 m
Další informace
Oficiální web	http://www.bihk.cz/dieceze/sec/sec/sv.-vavrince-jahna-a-mucednika/
Kód památky	34022/6-964 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Vavřince v Seči se nachází v západní části náměstí Prof. Č. Strouhala. Renesanční stavba, dokončená roku 1620, je chráněna jako kulturní památka České republiky.^[1]

Obec Seč patřila od roku 1349 biskupství Litomyšl, plebánie od roku 1350.^[2] Původně renesanční kostel byl vystavěn v letech 1610–1620, za Karla Záruby z Hustířan. Fara u kostela zanikla v 17. století. Od roku 1713 byl kostel svatého Vavřince mučedníka filiálním kostelem fary v Bojanově. Roku 1786 byla zřízena lokálie, nová fara vystavěna 1854.

Zděná jednolodní budova se skládá z hlubokého trojboce uzavřeného dlouhého presbyteria, osmiúhelníku původně o třech klenebních polích s pětibokým závěrem, kratší obdélné sakristie na severní straně a zevně čtverhranné lodi, před jejímž západním průčelí je hranolová věž, zakončená bání, lucernou a cibulkou.^[3] Okna ve věži dole střílnovitá, výše jako na lodi. Na věži jsou tři zvony, největší o průměru 1 m. Zavěšen byl roku 1828 a je zdobený reliéfy svatého Jana Nepomuckého a svatého Floriána. Okolo stavby je renesanční římsa a nárožní bosované pilastry. Presbytář posilují opěrné pilíře. Oratoř nad sakristií má obdélné renesanční okno s nadokenní římsou. Budovu prosvětlují velká okna uzavřená polokruhem. Postranní vchod je okrouhle sklenutý a po stranách zdobený zárubovským a valdštejnským znakem (Karel Záruba z Hustířan a jeho manželka Anna, rozená z Valdštejna).

Interiér je z velké části dochován v původním stavu. Nad osmihrannou lodí je plochá kupole s hlubokými kuklemi. Klenby interiéru jsou imitovány starým hvězdovým klenutím a akcentovány štukovými žebrovými obrazci. Kruchta na čelní straně lodi má po obou stranách výklenky. Portálový hlavní oltář svatého Vavřince pochází z roku 1682. Boční protilehlé oltáře s ploše řezanými barokními rámy na stranách jsou zasvěceny svatému Antonínovi a Panně Marii. Kazatelnu z konce 18. století zdobí sochy Víry, Naděje a Lásky. Bohatě zdobenou šestihrannou cínovou křtitelnici z roku 1669 věnovali Rudolf a Viktorie ze Schönfeldu. Renesančně vyřezávané dveře do sakristie pocházejí ze začátku 17. století.^[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons