Kostel svatého Alfonse na Esquilinu (it. Chiesa di Sant'Alfonso all'Esquilino; lat. S. Alfonsi in Exquiliis) je katolická sakrální stavba v Římě, která se nachází na ulici Via Merulana.
Historie
Kostel byl postaven v letech 1855–1859 podle návrhu skotského architekta George Wigleyho. Je jedním z mála příkladů novogotického stylu v Římě. Armellini jej hodnotí negativně: „Architektura kostela je spíše ostrogótská než gotická“ (op. cit., s. 813). Je to jeden z posledních kostelů v papežském Římě, a přestože je zasvěcen Nejsvětějšímu Vykupiteli, je znám jako kostel svatého Alfonse, zakladatele redemptoristů, jemuž patří spolu s celým přilehlým komplexem.
Popis
Fasáda
Fasáda z cihel a travertinu, k níž se vstupuje po širokých schodech, má portikus, do něhož se otevírají troje dveře; v tympanonu středních dveří je polychromovaná mozaika zobrazující Neposkvrněnou Pannu Marii pomocnou mezi anděly a na věžičce tympanonu je socha Vykupitele z karrarského mramoru. Fasádu dále zdobí rozetové okno.
Interiér
Interiér kostela je trojlodní, zdobený polychromovaným mramorem, se šesti bočními kaplemi na každé straně. Vnitřní výzdoba pochází z konce 19. století a je dílem bavorského malíře a redemptoristy Maxe Schmalzla (1850–1930). Apsidu korunuje mozaika z roku 1964, která zobrazuje Vykupitele trůnícího mezi Pannou Marií a svatým Josefem (Redentore in trono tra la Vergine Maria e San Giuseppe). Na hlavním oltáři je umístěna ikona krétského původu ze 14. století s obrazem Panny Marie Ustavičné pomoci (Madre del Perpetuo Soccorso), kterou redemptoristům daroval Pius IX. v roce 1866.
Píšťalové varhany
Na kůru v pultovém průčelí jsou umístěny píšťalové varhany, které obsahují část zvukového materiálu staršího nástroje, vyrobeného Charlesem Anneessensem v roce 1898, a které byly postaveny v roce 1932 firmou Tamburini a v roce 1982 restaurovány. Celá fonotéka je umístěna v původní monumentální dřevěné skříni v novogotickém stylu, kterou navrhl německý architekt Maximilian Schmalzl.
Varhany mají dvě klaviatury po 61 notách a konkávně-radiální pedálovou desku po 32. Jsou elektricky poháněné.
Titulární kostel
Tento kostel, plným názvem Santissimo Redentore e Sant'Alfonso in Via Merulana (lat. Titulus Sanctissimi Redemptoris et Sancti Alfonsi in Exquiliis), je kardinálským titulárním kostelem, jak jej ustanovil papež Jan XXIII. 30. prosince 1960 apoštolskou konstitucí Plurima quae.[1]
Titul je umístěn na kostele, na faře a na pobočném místě farnosti Santa Maria Maggiore v San Vito.
Titulární kardinálové
Galerie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chiesa di Sant'Alfonso all'Esquilino na italské Wikipedii.
Literatura
- ARMELLINI, Mariano. Le chiese di Roma dal secolo IV al XIX. Řím: [s.n.], 1891. S. 813. (italština)
- RENDINA, Claudio. Le Chiese di Roma. Milán: Newton & Compton Editori, 2000. S. 22. (italština)
- CERCHIAI, Claudia. Rione XV Esquilino. In: AA.VV, I rioni di Roma. Milán: Newton & Compton Editori, 200. Svazek III. S. 968–1014. (italština)
- FRONZUTO, Graziano. Organi di Roma. Guida pratica orientativa agli organi storici e moderni. Florencie: Leo S. Olschki Editore, 2007. ISBN 978-88-222-5674-4. S. 20–21. (italština)
Externí odkazy
