První zmínka o kostele sv. Máří Magdaleny v místě dnešního kostela je z roku 1485. Kostel již od jeho založení (stejně jako opět dnes od roku 1990) spravovali křižovníci s červenou hvězdou za podpory rodiny Šliků. Farním se stal kostel v roce 1491. Kostel byl obklopen hřbitovem, který však byl nařízením císaře Josefa II. v roce 1784 zrušen a částečně přenesen ke kostelu sv. Ondřeje, další ostatky zesnulých z tohoto hřbitova byly přemístěny do unikátní podzemní kaple uvnitř kostela. Uvažovalo se o zřízení kostnice.
Nový barokní kostel byl vystavěn na místě někdejšího gotického kostela stejného zasvěcení ze 14. století, který v první polovině 18. století přestal kapacitně vyhovovat potřebám. Také po technické stránce byl ve velmi špatném stavu a dokonce hrozil zřícením. Když do města přijel velmistr křižovnického řádu a někdejší karlovarský děkan František Matěj Böhm byl znepokojen stavem kostela. Zasadil se o vybudování nového kostela a také se přimluvil u panovníka. V roce 1732 skutečně věnoval císař Karel VI. tisíc dukátů (4 000 zlatých) a v témže roce vydal povolení k výstavbě nového kostela. Návrhem na vybudování nového kostela byl pověřen slavný pražský architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Ten předložil několik návrhů. Stavbu započal pražský stavitel Tomáš Hansen ještě v roce 1732. Kostel byl dokončen v roce 1736 a Celkové náklady na výstavbu kostela činily 95 tisíc zlatých.
V 19. století ve zdejším kostele působil historik August Leopold Stöhr. Roku 1861 došlo k celkové přestavbě věží a v roce 1883 nechal podnikatel Heinrich Mattoni vymalovat velké kostelní okno.
V roce 2010 byl kostel zařazen na seznam národních kulturních památek.[1]
Popis kostela
Exteriér
Jedná se o barokní chrám, jehož jediná loď je postavena na elipse podobné základně, s mnoha výstupky a kapličkami. V přední části vystupují dvě věže s cibulovitými přilbicemi. Na každé z nich jsou ze tří stran hodiny. Kostel svaté Máří Magdalény patří k významným barokním dílům v Česku.