Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích
Závěr kostela sv. Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Liberec
Obec	Vlastibořice
Souřadnice	50°37′5,24″ s. š., 15°3′10,75″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	liberecký
Farnost	Vlastibořice
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů
Současný majitel	farnost Vlastibořice
Zasvěcení	Kateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Stavební sloh	románský, gotický a barokně přestavěný
Výstavba	12. století
Specifikace
Délka	19,5 metrů
Šířka	11 metrů (loď)
Umístění oltáře	na východ
Stavební materiál	kámen, cihly
Další informace
Kód památky	32702/5-4497 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní^[1] kostel svaté Kateřiny Alexandrijské ve Vlastibořicích v okrese Liberec je gotická, zbarokizovaná^[2] sakrální stavba s románskými prvky. Stojí v severní části místního hřbitova, u jehož jižní ohradní zdi dominuje celému církevnímu areálu rozložitá dřevěná zvonice. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.^[3]

O vzniku kostela sv. Kateřiny se uvažuje od 12. do 14. století, přičemž roku 1352 odvádí papežský desátek. Stavebníky tohoto kostela byli místní zemani. V kostele lze najít pozůstatky, které snad připomínají románskou stavbu: Má kamenný oltář a románský oblouk (ovšem ten byl zřejmě v 18. století zcela obnovený). Dočkal se řady stavebních úprav, asi v 16. století, kolem poloviny 18. století i v 19. století. V druhé polovině 17. a v 18. století nebyl kostel obsazen knězem (administrován byl z kostela v Loukově). V roce 1789 byla vytvořena lokálie, která byla v roce 1855 povýšena na faru.^[1]

Jednolodní podélná stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severu a předsíní na jihu.^[2]

Presbytář s opěráky je v rozích sklenut křížovou klenbou s hřebínky. Loď má plochý strop. Sakristie a předsíň mají valenou klenbu s lunetami.^[2]

Část vnitřního vybavení pochází z období barokní přestavby kostela v polovině 18. století. Hlavní oltář má rokokový retábl, dříve se sochami sv. Václava, sv. Prokopa, sv. Barbory a sv. Otýlie (dnes v depozitářích v Litoměřicích). Nacházejí se na něm pozoruhodné řezby z období kolem roku 1760. Nad nimi je v novém pseudorokokovém rámu obraz sv. Kateřiny od Konstantina Buška roku 1910. Dva rokokové rámové boční oltáře jsou s řezanými anděly. Kazatelna je rokoková a jsou na ní reliéfy sv. Augustina a Rozsévače (dnes ukraden) z 2. poloviny 18. století. Křížovou cestu v roce 1910 vytvořili bratři Dominik a Konstantin Bušek (dnes v Litoměřicích),^[2] v roce 2006 vytvořili studenti Gymnázia a SOPŠg Liberec nové malované obrazy cesty.

Čtyři náhrobníky umístěné druhotně za oltářem ve zdi jsou ze 16.–17. století, patří příslušníkům rodu Kyjů (von Kyaw). Jedná se o dva renesanční figurální náhrobníky muže a ženy z roku 1580 s českými nápisy a dětské (dívčí) figurální náhrobníky z roku 1616 a 1619 s německými nápisy.

Kolem kostela je hřbitov. Je obklopený roubenou ohradou, která je chráněna šindelovou stříškou. Místní márnice je barokní z 18. století. Je zděná a má okosené konkávní rohy.^[2]

V areálu hřbitova okolo kostela se nachází také dřevěná barokní zvonice ze 17. století, která je, díky velmi mohutné konstrukci, dominantou kostelního areálu. První písemná zpráva o existenci zvonice ve Vlastibořicích pochází z roku 1632. Vzhledem k tomu, že zdejší farní kostel zřejmě nikdy neměl věž, lze předpokládat existenci obdobné stavby nejméně od 2. poloviny 15. století. Současná zvonice vznikla (snad na místě starší) je z roku 1671. Stojí v jihovýchodním koutě hřbitovní zdi. Její současný vzhled je výsledkem rekonstrukce v roce 1762. Je lidová s roubeným čtvercovým přízemkem a bedněným hranolovým patrem s jehlancovou střechou.^[2]

Ve zvonici se dochoval nejstarší ze zvonů (z druhé poloviny 15. století, nanejvýš ze začátku 16. století) s českým nápisem a reliéfem sv. Václava. Rekvírovány byly dva za první války (zejména cenný byl velký zvon sv. Kateřina od Valentina Lissiacka), v roce 1927 pořízeny nové, ty ale byly také rekvírovány za druhé války (poté již nové nepořízeny).

Naproti kostelu stojí bývalá fara. Po rekonstrukci se stala sídlem obecního úřadu.

• EDEL, Tomáš. Českodubsko v památkách 12.-20. století. Vyd. 1. Český Dub: Podještědské muzeum, 2006. 167 s. ISBN 80-239-6186-1. S. 146.
• ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do počátku XIX. století, Politický okres turnovský. Praha 1909, s 243–249. [2] Archivováno 25. 3. 2016 na Wayback Machine.
• ŠTERNOVÁ, Petra, ed. et al. Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště, 2013. 3. sv (Lu-Ž), s. 183–185.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Kateřiny na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Kateřiny, Vlastibořice (katalog biskupství litoměřického)
• Bohoslužby ve farním kostele sv. Kateřiny, Vlastibořice na webu církev.cz/bohoslužby
• Program NOCI KOSTELŮ – Vlastibořice, kostel sv. Kateřiny

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.