Když byl 19. března1729 prohlášen Jan Nepomucký za svatého, konaly se v Hradci Králové právě v tomto kostele 16. dubna1730 velké třídenní oslavy. Každý den se konalo procesí a v noci bylo celé město osvětleno. Rozsvícena byla v noci i všechna okna jezuitské koleje.[6] Slavnosti byly namířeny i proti tajným nekatolíkům - bylo nařízeno, že z každého příbytku se musí účastnit slavností dva lidé. V letech 1737 až 1747 bylo v kostele uchováváno tělo svatého Klimenta, které katedrále svatého Ducha v Hradci Králové daroval papež Klement XII.[7] Když roku 1762 založili Prusové ve městě požár, kostel přežil. V roce 1778 byl kvůli válečnému konfliktu krátce proměněn na zásobárnu a zbrojnici. 24. srpna1814 během požáru shořela střecha kostela. V roce 1864 zasáhl požár kněžský seminář, kostel však zůstal neporušen. V roce 1866 zasáhly kostel pruské granáty. Roku 1887 byl kostel upraven uměleckou školou beuronských benediktinů a 15. března1888 opětovně vysvěcen biskupem Josefem Janem Evangelistou Haisem. Návrh výmalby provedl Peter Desiderius Lens.[8]
Po zrušení kněžského semináře
Svému účelu sloužil kostel až do roku 1950, kdy byl zrušen kněžský seminář. Roku 1963 se nájemcem stal národní podnik Československé hudební nástroje.Ten měl v kostele sklad a v přilehlých prostorách propagační oddělení.[4] O rok později byl kostel prohlášen kulturní památkou. Kostel byl téměř v havarijním stavu, byl dokonce vykraden. Roku 1976 začala přestavba kostela na hudební síň. Cena přestavby stála 15 milionů Korun Československých. Dne 3. října1988 se konal první koncert v hudební síni, který dirigoval Václav Rabas.[5]
Jako městská hudební síň slouží kostel doposud (2022). Chod síně zajišťuje Hradecká kulturní a vzdělávací společnost.[9]
Popis
Kostel je centrální, k severu orientovaná jednolodní stavba na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a stříkanou omítkou. Kostel nemá věž. Severní strana vrcholí trojúhelným štítem. Průčelí vrcholí štítem vzepřeným po stranách volutami a trojúhelným tympanonem.[10] Vnitřní výzdoba kostela odpovídá tradicím beuronského umění s geometrickým členěním obrazů s jasnou saturací. Je zde patrný vysoký podíl zlacení. Ve středu nástropní fresky je zobrazen beránek, kolem něj evangelisté se svými atributy. Při vnějším okraji fresky jsou vyobrazeni andělé hrající na harfu.[8][11]
Odkazy
Reference
↑ Kostel sv. Jana Nepomuckého, Hradec Králové. Informuji.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
↑TOLMAN, Jiří Vladimír, Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové, Hradec Králové 1928, s. 79, Dostupné online
↑CECHNER Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, XIX. Politický okres Královéhradecký, Praha 1904;
↑ abS.R.O, Turistika cz. Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
↑ ab Městská hudební síň a kostel sv. Jana Nepomuckého. Hradecký deník. 2008-06-05. Dostupné online [cit. 2022-01-30].
↑SOLAŘ, Jeronym Jan Nepomucký, Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého, Praha 1868, s. 339
↑ ab Kudy z nudy - Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hradci Králové. web.archive.org [online]. 2021-01-28 [cit. 2022-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28.
↑S.R.O, as4u cz. Městská hudební síň - Církevní památky - Hradecko - Hradec Králové. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
↑ Bývalý seminární kostel sv. Jana Nepomuckého dnešní Městská hudební síň - Architektonické památky - Městská architektura - Česká republika - Královéhradecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
Literatura
SOLAŘ, Jeronym Jan Nepomucký, Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého, Praha 1868
ŠůLA, Jaroslav. Četba tajných nekatolíků třebechovické farnosti v XVIII. století. Východočeský sborník historický 4 (1994): s.103-108.