Kostel svatého Jakuba Staršího
pohled z jihozápadu
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	České Budějovice
Obec	Boršov nad Vltavou
Souřadnice	48°55′17,14″ s. š., 14°26′2,27″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Farnost	Boršov nad Vltavou
Status	farní kostel
Užívání	pravidelně
Zasvěcení	Jakub Starší
Datum posvěcení	konec 15. století
Architektonický popis
Architekt	Linhart z Altenberku
Stavební sloh	gotika
Typ stavby	jednolodní kostel
Výstavba	1496, přestavba 1703 a 1825
Specifikace
Umístění oltáře	severovýchod
Další informace
Adresa	Farní ulice, 37382 Boršov nad Vltavou
Ulice	Farní
Kód památky	18427/3-49 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je gotický jednolodní kostel v centru obce Boršov nad Vltavou. Byl vystavěn na konci 15. století a je sídlem Římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou. Je neobvyklý svým obdélníkovým presbytářem a kostelním zvonem, který patří mezi nejstarší dochované na území Čech.^[1] V současnosti je kostel spravován duchovními sídlícími ve farnosti sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích.^[2]

V roce 1496 byl dostavěn nový kostel v Boršově nad Vltavou, který nahradil původní, již nevyhovující dřevěný kostel. Byl zasvěcen svatému Jakubu Staršímu. Stalo se tak v době, kdy Boršov patřil rožmberskému vrchnímu písaři Mikuláši z Pelhřimova, který byl tedy pravděpodobně jeho fundátorem. Stavitelem byl Linhart z Altenberku. Obdélníkové kněžiště s gotickými okny na jihovýchod se dochovalo velmi dobře, klenba kostelní lodi se ale propadla a byla v rámci přestavby v roce 1703 nahrazena rovným stropem.^[3]

K tragické události došlo 18. června 1620, kdy přes Boršov táhlo uherské vojsko, jehož vojáci během mše vtrhli do kostela, kněze rozsekali na kusy a věřící povraždili^[4] Také všechno vnitřní vybavení kostela bylo zničeno s výjimkou kamenné křtitelnice.^[3] Proto je dnešní vybavení podstatně mladší než kostel sám. Barokní hlavní oltář byl dovezen z kostela sv. Víta v Habří, který byl zrušen v roce 1787 v rámci josefínských reforem.^[5] Obraz na hlavním oltáři zpodobňující svatého Jakuba byl namalován Františkem Bohumilem Doubkem až v roce 1914.^[6] Také většina fresek na zdech kostela pochází až z roku 1845.^[4] Výjimkou je velká freska svatého Kryštofa na jihovýchodní stěně kostelní lodě, která pochází z 15. století.^[7] Všechny fresky byly znovuodkryty během poslední velké opravy interiéru v roce 1944. Dva roky předtím, v roce 1942 získal kostel nové varhany.^[4]

Vedle křtitelnice je jedinou původní součástí kostela hlavní zvon, odlitý v roce 1498, krátce po dostavění kostela. Váží 365 kg, jeho průměr je 86 cm a výška 59 cm. Je zdoben třemi reliéfy světců (Panna Marie, sv. Jakub Starší a sv. Bernard) a také latinským nápisem, který v češtině zní následovně: Maria, panno pannen, Maria matko milosti, matko milosrdenství ochraň nás od nepřátel, přijmi v hodině smrti. Léta Páně 1495 Mikuláš Buxman, vyžádej nám prominutí všech vin u Tvého milostivého syna. Mistr z Českých Budějovic.^[1]

První písemná zmínka o faře pochází už z roku 1403, tedy téměř sto let předtím než byl postaven současný kostel. Římský papež Bonifác IX. v listině adresované Jindřichu III. z Rožmberka propůjčil tomuto šlechtici několik far a jedna z nich byla právě ta boršovská. Znak Rožmberků je také vyobrazen na fasádě fary přímo nad vchodem. Současná fara je barokním, dvoupodlažní domem s okny lemovanými šambránami. Spolu s přiléhajícími hospodářskými budovami, venkovním sklepem, zahradním altánem zahloubenou cestou ke kostelu představuje vzácně dochovaný příklad venkovského farního areálu. Celý areál fary i s přiléhajícími pozemky byl v srpnu roku 2003 na návrh tehdejšího Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích prohlášen za kulturní památku.^[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons