Kostel svaté Markéty (Královice)

Kostel svaté Markéty
Kostel sv. Markéty
Kostel sv. Markéty
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťKrálovice
Souřadnice50°2′38,04″ s. š., 14°37′53,94″ v. d.
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
ZasvěceníMarkéta Antiochijská
Další informace
AdresaPraha, ČeskoČesko Česko
UliceK Markétě
Kód památky44418/1-2001 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filiální kostel svaté Markéty v pražské městské části Královice stojí osamoceně na návrší nad obcí. Nachází se v areálu někdejšího přemyslovského hradiště Šance. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Pověst

Podle pověsti tam, kde se dnes nachází kostel, stával hrádek, kde se českému králi Václavu II. a jeho manželce Jitce narodila dcera Markéta. Z vděčnosti její patronce sv. Markétě Antiochijské dal král hrádek přebudovat na kostel.[2]

Historie

První zmínka o kostele pochází z roku 1364. Tehdy Královice (původně náležející českému králi) patřily vyšehradské kapitule.

Od poloviny 14. stol. vedle kostela stávala fara. Počátkem 15. stol. již kostel zřejmě začínal chátrat, protože v této době byl povolán k opravám pražský zedník Václav Uzydil.[3] Po husitských válkách zde působili utrakvisté.

Kostel zdobí masivní čtyřboká renesanční věž, zakončená cimbuřím. V roce 1739 byl kostel barokně přestavěn. Úpravou byl pověřen českobrodský stavitel Tomáš V. Budil. Věž byla při úpravě pravděpodobně snížena o jedno patro a vrchol ozdobně upraven. Na přestavbu přispěla 1000 zlatými Marie Terezie Savojská. V roce 1865 byl kostel znovu rekonstruován, získal novou střechu, opravou prošla věž i kostelní lavice.[3]

Autorem obrazu sv. Markéty, který od roku 1861 zdobí hlavní oltář, je Jakub Husník. V kostele jsou jednomanuálové 3-rejstříkové varhany od Jindřicha Schiffnera ze začátku 20. století. Ve věži jsou dva staré zvony, jeden z nich v době druhé světové války za dramatických okolností unikl rekvizici.[2]

Naposled byl exteriér kostela opraven v letech 2002–2003. V roce 2008 získal nové vnitřní omítky a výmalbu. Interiér kostela ovšem silně utrpěl několika vloupáními, při nichž bylo odcizeno mnoho drobných plastik.[2]

Hřbitov

Hřbitov byl při rozšíření kostela roku 1740 obehnán zdmi z lomového kamene a byla na něm postavena barokní márnice. Pohřbívalo se sem kromě Královic také z Hájku u Uhříněvsi, ze Stupic a také z Úval. Jsou zde 3 kaplové hrobky: secesní hrobky rodiny Jedličkovy a Rathouzských a novorenesanční hrobka rodiny Krejčíkovy. Nejstarší dochovaný hrob je z 16. července 1877.[4]

Bohoslužby

V kostele je sloužena každou sobotu mše svatá s nedělní platností – v 18 hod. v letním období, v zimním v 16 hod.

Fotogalerie

  • Západní průčelí kostela
    Západní průčelí kostela
  • Detail věže
    Detail věže
  • Secesní hrobka rodiny Jedličkovy
    Secesní hrobka rodiny Jedličkovy
  • Secesní hrobka rodiny Srbovy
    Secesní hrobka rodiny Srbovy
  • Hrobka rodiny Rathouských
    Hrobka rodiny Rathouských
  • Márnice
    Márnice

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-20]. Identifikátor záznamu 156781 : Kostel sv. Markéty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c Filiální kostel sv. Markéty v Královicích [online]. ŘKF Uhříněves. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Historie - Kostel sv. Markéty [online]. MČ Královice. Dostupné online. 
  4. ↑ Kovařík, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. S. 204 - 205.

Literatura

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého : dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém.. Svazek I. Vikariáty Českobrodský, Černokostelecký, Mnichovický a Prosecký.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. 319 s. Kapitola Filiální kostel sv. Markéty v Kralovicích, s. 214–215. 

Externí odkazy