K nejstarším dějinám kostela se vztahují listiny z let 1183 a 1186. Obě jsou falzem ze 13. století, ale jejich obsah je věrohodný. Kníže Bedřich podle nich věnoval sídliště v místech pozdější Kadaně řádu johanitů, kteří u něj měli založit své sídlo se špitálem a kostelem, přičemž zasvěceníJanu Křtiteli je pro johanity typické.[1]
V samotném kostele výzkum doložil dochování podstatné části románského zdiva, zejména v místech čtvercového závěru a na jižní straně lodi.[1] Nečetné nálezy raně středověké keramiky umožnily datovat výstavbu kostela do poslední čtvrtiny 12. století.[2]
Při husitském dobývání města byl roku 1421 poškozen a roce 1452 přestavěn do pozdně gotické podoby a od roku 1539 do roku 1629 byl využíván kadaňskými evangelíky.[3][4] Kostel vyhořel hned několikrát, v roce 1362, 1421 a 1498.[5] Až do roku 1945 se zde pravidelně konaly špitální poutě.[6]
Od roku 1539 byl kostel používán kadaňskými evangelíky, ale v 90. letech 16. století byl vrácen katolíkům.[3] Evangelíci proto vybudovali v prostoru dnešního Bystřického vrchu, podél cesty vedoucí do Chomutova provizorní dřevěný kostel, ale po roce byl i tento evangelický kostel uzavřen.[7]
V roce 1593 si i přes zákaz začali evangelíci stavět kamenný kostel, zásahem císaře Rudolfa II. však byla stavba pozastavena.[7] Teprve v roce 1594 povolil pokračování stavby zděného kostela a za šest let byl kostel hotov. Po roce 1618 byl kostel předán protestantům, ale o čtyři roky opět vrácen katolíkům v období třicetileté války.[7] Následně roku 1635 již počtvrté vyhořel, ale obnovy se dočkal až roku 1718.[7] Další škody byly způsobeny procházejícím francouzským vojskem během sedmileté války, za vlády císařovny Marie Terezie. Další obnova proběhla až v roce 1770.[7] Dne 1. října 1811 kostel znovu, již popáté, vyhořel.[7] Oprava provedená v letech 1812–1813 mu vtiskla jeho dnešní podobu. Menší opravy byly prováděny i v letech 1845 a 1895.[7] Zmíněný špitál byl zrušen roku 1787 a jeho majetek převzala Městská špitální nadace svatého Jana Křtitele.[7] V osmdesátých letech 20. století byl kostel v havarijním stavu. Omítka byla opadaná a krov propadlý. Celková rekonstrukce proběhla až po roce 1989.
Západní průčelí
Kostel vlastní Římskokatolická farnost děkanství Kadaň a v nájmu ho má město Kadaň.[6] Kostelík se využívá zejména pro kulturní akce pořádané ZUŠ Klementa Slavického v Kadani a organizací Kulturní zařízení Kadaň, která zajišťuje pořádání kulturních akcí ve městě.[6]
Exteriér
Jednoduchý kostel má obdélníkový půdorys kostelní lodi, k níž přisedá čtvercové kněžiště. Loď má stěny tlusté 100–120 centimetrů. Mohutnější zdi kněžiště (160 centimetrů) naznačují, že nad ním stávala věž. V Čechách neobvyklá poloha věže na východní straně kostela je importem z Frank.[2]
Nad presbyteriem se tyčí východní zděný barokníštít. Střecha je valbová, u štítu ukončená jako sedlová.[7] Dále je krytá pálenou keramickou krytinou. Všechna průčelí jsou orámována lizénovými rámy. V rámech jsou prolomena okna v šambránách.[7] Okna jsou obdélná s odsazeným záklenkem, lemovaná stuhovými šambránami s uchy. Východní průčelí je slepé a ukončeno štítem s tympanonem a s volutovými křídly.[7] Štít je ještě členěn na pilastry s čabrakovými hlavicemi, na které navazuje zalomení římsy. Uprostřed štítu je nika lemovaná šambránou, v níž je umístěna socha svatého Jana Křtitele. V západním průčelí je zasazen kamenný portál s vrcholovým klenákem.[7]
Interiér
Interiér kostela byl zcela obnoven a výmalba zrestaurována podle zachovaných fragmentů. Loď i s presbyteriem je zaklenuta českými plackami do pasů. Na zadním okraji lodi je vestavěna kruchta.[7] Klenbu pokrývá zrestaurovaná freska ze života svatého Jana Křtitele z roku 1774 od Josefa Fuxe.[7] Z kazatelny je zachováno pouze přístupové schodiště. Západní vstup v pískovcovém portálu má dvoukřídlé rámové dveře se třemi čtvercovými kazetami v každém křídle, oddělené tordovanými příčkami.[7]
Ze závětí kadaňských měšťanů
O kostele Stětí svatého Jana Křtitele na Špitálském předměstí je jen několik málo informací.[8] Z dochovaných písemností lze ale zjistit, že v letech 1467–1507 na něj pamatovalo hned 16 kadaňských měšťanů, kteří kostelíku odkázali finanční dary na opravy.[8] Hned roku 1467 odkázala měšťanka Margharetha, žena Michela Flieschera, dvě kopy grošů na opravu.[8] Podobně pak roku 1471 učinila Dorothea, žena Michela Ledrera, když svatojánskému kostelu poukázala jednu kopu grošů, a následovaly další obecné odkazy.[8] Poslední evidovaný odkaz učinila roku 1507 měšťanka Dorothea, žena Jorga Gotcze, jež poukázala jeden zlatý na nový kalich.[8]
Odkazy
Reference
↑ abcVELÍMSKÝ, Tomáš, 1995. Ke genezi vrcholně středověkého města Kadaně. In: Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 1983–1992. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. Dále jen Velímský (1995). S. 227–228.
