Kostel Panny Marie Pomocné je baroknípoutní kostel postavený ve druhé polovině 18. století na místě původní dřevěné kaple na Uhlířském vrchu přibližně dva kilometry jihozápadně od Bruntálu. Patřil k významným poutním místům na severní Moravě, po devastaci ve druhé polovině 20. století byl obnoven po roce 1989. Od roku 1958 je evidován jako kulturní památka. Ke kostelu vede z Bruntálu čtyřřadá lipová alej, která má jako významný krajinotvorný prvek památkovou ochranu od roku 1973. Křížová cesta byla obnovena počátkem 21. století. Věž kostela je na Bruntálsku významnou dominantou v krajině viditelnou ze vzdálenosti mnoha kilometrů.
Historie
K původu výstavby modlitebny na Uhlířském vrchu v 17. století se váže legenda spojená se švédským vpádem během třicetileté války. Tehdejší místodržitel severomoravských panství Řádu německých rytířů August Osvald z Lichtenštejna bránil proti Švédům hrad Sovinec a slíbil, že v případě úspěchu nechá na Uhlířském vrchu postavit kapli. I když Švédové Sovinec dobyli (1642), plukovník Lichtenštejn svůj slib splnil a v letech 1653–1655 byla na Uhlířském vrchu postavena dřevěná kaple. Do interiéru byla umístěna kopie obrazu Panny Marie Pomocné (Pasovské) od Lucase Cranacha. Svatyně se stala oblíbeným poutním místem a v roce 1724 byla v jejím sousedství postavena poustevna. Vzhledem ke stoupajícímu počtu poutníků se od počátku 18. století uvažovalo o výstavbě většího kostela.
Kostel v současné podobě vznikl v letech 1755–1758 z podnětu bruntálského řádového místodržitele Bedřicha Filipa z Wildensteinu. Stavbu financoval převážně Řád německých rytířů. Plány vypracoval krnovský stavitel Georg Friedrich Gans, který byl také autorem projektu poutního kostela na Cvilíně u Krnova. Stavební práce byly dokončeny v roce 1758, k vysvěcení kostela došlo v roce 1762. Nedlouho poté byla vysázena lipová alej cestou z Bruntálu (1766–1770), kde až v 21. století vznikla křížová cesta. Souběžně s kostelem byla před jeho severním průčelím postavena budova vikářství z hrázděného zdiva. Na náklady bruntálské městské rady vznikl v roce 1770 hostinec určený pro poutníky. Protože Uhlířský vrch je výraznou výškovou dominantou širokého okolí, kostel několikrát vyhořel po zásahu bleskem. K dalším výrazným úpravám došlo v roce 1863 za velmistra arcivévodyMaxmiliána d'Este. Tehdy byl kostel pokryt břidlicovou střechou a opatřen hromosvodem. Později byla původní lipová alej s křížovou cestou prodloužena až do centra Bruntálu (1885–1889), tehdy byla opravena také budova vikářství.
Během 20. století došlo k devastaci celého areálu, po roce 1968 mimo jiné za přispění sovětské vojenské posádky, která sídlila v Bruntálu. V šedesátých letech byly kvůli neuspokojivému stavu zbořeny budovy vikářství a hostince, vyrabován byl také interiér kostela. Celková rekonstrukce kostela a jeho okolí začala v roce 1990. Do kostela bylyl umístěny varhany, interiér se značně zúženým mobiliářem byl obohacen dlažbou a obětním stolem z leštěného mramoru. Náklady ve výši 4,5 miliónu korun hradil stát prostřednictvím okresního úřadu v Bruntálu. V říjnu 1993 byl kostel znovu vysvěcen olomouckým arcibiskupemJanem Graubnerem. I poté probíhaly další dílčí úpravy, kostelní lavice byly pořízeny v roce 1995 (jsou kopií lavic z farního kostela v Bruntálu). Naopak nadále docházelo ke ztrátám, po roce 1995 byly ukradeny čtyři ze čtrnácti obrazů křížové cesty. Exteriérové osvětlení kostela bylo slavnostně zprovozněno v noci z 30. dubna na 1. května 2004 při příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie. V současné době se v kostele pravidelné bohoslužby nekonají, bývá ale zpřístupněn v době poutí vztahujících se ke svátkům Panny Marie (v srpnu a září) a k výročí znovuvysvěcení v roce 1993 (9. října).
Popis
Kostel je barokní jednolodní stavba orientovaná k jihu a zakončená eliptickým presbytářem. Vstupní severní průčelí je obohaceno věží s cibulovou bání. Nad vchodem je umístěn kamenný erb velmistra Řádu německých rytířů prince Karla Alexandra Lotrinského, za nějž byl kostel dokončen a vysvěcen. Ke kostelu vede čtyřřadá lipová alej vysázená krátce po dostavbě kostela v letech 1766–1770 a koncem 19. století prodloužená výsadbou dalších lip až do centra Bruntálu. Alej byla v roce 1916 osazena zastaveními křížové cesty, která ale zanikla po druhé světové válce. Nynější křížová cesta se čtrnácti zastaveními je dílem bruntálského řezbáře Františka Nedomlela a vznikla počátkem 21. století.