Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli (též Jména Panny Marie v Praze–Malé Chuchli)[p 1] je postaven na troskách bývalého kostela raně gotického či ještě románského původu.[1] Takto vzniklý pozdně barokní kostel byl v roce 1774 vysvěcen.[2][p 2]
Do roku 1948 byl objekt nazýván kostel Jména Panny Marie.[3] Původně byl spravován zbraslavským děkanským úřadem.[3] Od roku 1974 je kostel Narození Panny Marie filiálním kostelem římskokatolické farnosti u kostela svatého Filipa a Jakuba (Praha 5 – Hlubočepy).[3] Během údržby a rekonstrukce všech kostelů ve farnosti (v letech 1992 až 1995) byly během června 1994 a prosince 1995 provedeny rekonstrukční práce i na tomto objektu, které si vyžádaly náklady 3 milióny Kč.[3] Během těchto oprav byla snaha odstranit havarijní stav kostela i jeho vnitřního vybavení (následky neodborné rekonstrukce ze 70. let 20. století, vlhkost, zatékání srážkové vody) a práce zahrnovaly i restaurování varhan a nástěnných obrazů.[3]
Varhany a výzdoba v kosteleO. Kyril při liturgii před ikonostasem
Původní kostel
Podle některých zpráv pocházejí první zmínky o kostelu již z roku 1132.[4][3] Podle pramenů z pozdější doby zde v roce 1264 stával farní kostel.[4] O jeho výzdobě se nedochovaly žádné historické zmínky, jeho stavební podoba byla ale tradiční, sestávající z pravoúhlých půdorysných tvarů.[3] Tento kostel postoupil v roce 1298 pražský biskup Řehoř Zajíc z Valdeka[3] do správy Zbraslavskému klášteru.[4] Tento klášter získal na základě darovací listiny Václava II. z roku 1304 obě chuchelské vsi (Malou i Velkou).[3] Během husitských válek (1419–1434) byl Zbraslavský klášter roku 1420 vypálen.[3] Po husitských válkách (1419–1434) v kostele sloužili kněží podobojí.[4]Zbraslavský klášter sice získal v roce 1455[3] kostel zpět do své působnosti, ale duchovní správa zde již nebyla obnovena.[4] Základy kostela zasahovaly až do míst, kde se nacházela spodní voda.[4] Nedostatečná izolace základů kostela umožňovala její vzlínání zdivem, což způsobovalo neodstranitelnou vlhkost kostelních stěn.[4] I přes několikeré opravy kostela nakonec jeho nosná konstrukce vlivem vlhka zchátrala natolik, že se celý kostel zřítil.[4][3]
Nový kostel
Ze sutin starého (původně románského) kostela a z dalšího materiálu byl vybudován násep do patřičné výše tak, aby nový[p 2] pozdně barokní kostel Jména Panny Marie, postavený na tomto náspu v roce 1774 (v době rozkvětu okolo se nacházejících lázní[p 3]), již nebyl v dosahu podzemních vod a netrpěl vlhkostí.[4] Vnitřní vybavení a zařízení původního kostela bylo postupem času odvezeno a v roce 1774 nebylo dostupné, takže bylo pro nový kostel pořízeno zcela nové vnitřní kostelní vybavení v rokokovém slohu (z velké části z finančních darů lázeňských hostů).[4] Nový kostel byl vysvěcen dne 7. září 1774 opatemcisterciáckého kláštera ve Zbraslavi Celestinem Stoyem.[4]
Popis kostela
Kostel má obdélníkovou (podélnou) loď a mírně odsazený čtvercový presbytář.[2][1] Jeho půdorys v podstatě dosti přesně kopíruje půdorysné dispozice původního románského kostela.[3] Členěná fasáda je zdobena kasulovými okny (okna ve tvaru kněžského ornátu, latinsky casula).[3] Na východním a západním průčelí se nacházejí volutové barokní štíty.[3] Absence kostelní věže je vyvážena existencí na střeše umístěné lucernové kovové věžičky, jež je kryta cibulovitou bání.[3][2][1] Ve věžičce se nachází dvojice zvonů.[3] Větší zvon pochází z roku 1708, je zasvěcen svatému Bernardovi a nese latinský nápis: „Haec campana in honorem B. V. M. et s. Bernardi fusa Wolfgango abbate Aulae Regiae anno 1708“.[3] Druhý zvon menších rozměrů (hruběji zpracovaný) je zasvěcen svaté Barboře a je označen: „J. G. K. (= Kühner) 1775“.[3] Vchod do kostela vede z jižní strany a je rámován dvěma špaletovými okny, která jsou analogická s okny umístěnými na severní stěně kostela.[3] Interiér kostel je vybaven pozdně barokním či rokokovým zařízením,[3] které je v současnosti (2019) doplněno také novodobým nábytkem.[4]Štukem zdobený hlavní oltář je pozdně barokní (rokokový) a je ozdoben obrazem „Narození Panny Marie“ z roku 1774.[2][3][4][1] Na stranách hlavního oltáře se nacházejí vchody (vstupy za oltář) ozdobené pozlacenými sochami andělů datovaných do téhož roku.[3] Vlevo od hlavního oltáře (na evangelijní straně) byla původně barokní kazatelna, která se dodnes nedochovala.[4] Vpravo od hlavního oltáře (na epištolní straně) ve výklenku je umístěna socha zbičovaného Spasitele.[4] Vybavení interiéru doplňují kostelní varhany, které jsou sice z roku 1850,[3] ale jejich zpracování se snaží „býti ve shodě se slohem kostela.“[4][1]
Poznámka
V roce 2019 je kostelík Narození Panny Marie svěřen římskokatolickou církví do užívání malé křesťanské obci, řeckojazyčnépravoslavné farnosti v Praze působící v chrámu Narození Přesvaté Bohorodice Panny Marie, Praha 5 – Malá Chuchle), kterou tvoří převážně řecky mluvící věřící. Tato farnost spadá pod Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, konkrétně pod Pražskou eparchii.[5] S povolením úřadu památkové péče nyní probíhá rekonstrukce vnitřních prostor kostelíka a opravy jeho vnějších fasád.[5]
↑ abZdroj [1] uvádí, že podle starších pramenů byl kostel z roku 1774 považován za „novostavbu“, ale podle českého archeologa a znalce počátků pražských měst a pražské románské architektury Zdeňka Dragouna se však jedná o přestavbu původní raně gotické stavby.[1]
↑Na přelomu 18. a 19. století vznikly v Malé Chuchli lázně.[2] Základem lázní byl léčivý pramen Panny Marie vyvěrající v lese, který byl zachycen v roce 1760 a byla nad ním vystavěna kaplička Panny Marie.[2] Pramen měl vydatnost 3,3 až 6,5 litru minerální vody za sekundu, prýštil z vápencových skal, obsahoval značné množství uhličitanu vápenatého a i když byla později léčivost jeho vody zpochybněna, pramen sám až do roku 1984 zásoboval Malou Chuchli pitnou vodou.[2] Český lékař a fyzik doktor Jan Antonín Josef Scrinci (od roku 1761 rektor Karlovy univerzity v Praze) v roce 1760 totiž označil vodu z chuchelského pramene Panny Marie za mimořádně léčivou a doktor Fuchs zde nechal vystavět lázeňskou budovu.[2] V polovině 18. století byli majiteli lázeňského objektu cisterciáci ze Zbraslavského kláštera. O zvelebení chuchelských lázní se největší měrou zasloužil převor Theodor Schönfeld.[2] Lázně byly známé také pod jmény „Mariánský pramen“, „Theodorovy lázně“ či jen jako „ženské lázně“.[2] Ostatní budovy Malé Chuchle jsou spojeny s vývojem chuchelských lázní. Přirozené centrum souboru lázeňských budov pak tvořil kostel Narození Panny Marie, který vznikl ve 13. století a v roce 1774 byl buď zcela nově vystaven či výrazně barokně přestaven.
Reference
↑ abcdefghijCAHA, Milan. kostel Narození Panny Marie [online]. www hrady cz, 2007-07-22 [cit. 2019-10-06]. Použitá literatura: Antonín Podlaha: Posvátná místa království českého. Diecése Pražská, vikariát Zbraslavský. Praha 1909. Dostupné online.
↑ abcdefghijPrůvodce Okolo Brd: Malá Chuchle [online]. Prostor – architektura, interiér, design [cit. 2019-10-03]. Použitá literatura: Smíchovsko a Zbraslavsko, Praha 1898. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-07.
↑ abcdefghijklmnopqrstuvwxKUBÍK, Petr; NECHVÁTALOVÁ, Marie. Kostel Narození Panny Marie v Malé Chuchli (Římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba) [online]. www centrum barrandov cz, 2012-06-19 [cit. 2019-10-05]. Informace z historie i současnosti jedné z nejvýznamnějších památek v Praze. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-07.
↑ abcdefghijklmnopKostel Jména P. Marie (podle hlav. oltáře nazývaný také Narození P. Marie) [online]. Prostor – architektura, interiér, design [cit. 2019-10-05]. Použitá literatura: Antonín Podlaha: Posvátná místa království českého. Diecése Pražská, vikariát Zbraslavský. Praha 1909. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-04.
↑ abInformační, barevně tištěný list formátu A4 s údaji o řeckojazyčné pravoslavné farnosti, která působí v chrámu Narození Přesvaté Bohorodice Panny Marie, Praha 5–Malá Chuchle umístěný na vstupních dveřích kostela Narození Panny Marie v Praze–Malé Chuchli; září / říjen 2019
