Jihovýchodní pohled na kostel s gotickým kněžištěm
Jádro kostela pochází ze 14. století.[4] Kostel byl rozšířen a renesančně upraven ve druhé polovině 16. století.[5] V roce 1589 zemřel místokancléř Českého království Osvald Zejdlic ze Šenfeldu a o několik týdnů později ho následovala i jeho manželka Lukrecie z Wittennu. Oba manželé byli pohřbeni v tomto kostele.[6] Kostel byl barokně upraven kolem roku 1735.[4] V té době severní průčelí převzalo vzhledem k poloze vůči návsi funkci hlavního vstupního. Po roce 1945 kostel ponechán bez údržby svému osudu, kolem roku 2000 opravena střecha, chátrání budovy se však zastavit nedaří a přes dílčí opravy je stavbě stále silně chátrající. Kostel je v soukromém vlastnictví.[2] Ve druhém desetiletí 21. století majitel s podporou státních dotací a pod odborným dohledem památkářů památku postupně opravuje. V roce 2017 bylo konsolidováno staticky narušené zdivo presbyteria a opraveny jeho exteriérové omítky.[7]
V presbytáři je křížová klenba ze 14. století z kamenných klínových žeber s výžlabkem a ostruhovými konzolami a tepaná gotická mřížka sanktuáře. V přilehlé sakristii je rovněž gotická křížová klenba. V hlavní lodi jsou nízké hranolové pilíře a na klenbě renesanční hvězdicová síť ze štukových profilových žeber z 2. poloviny 16. století. V obou bočních lodích jsou křížové klenby s hřebínky. V severní lodi je empora.[4]
Zařízení
Historická skříň ve vstupní části kostela
Údaje z roku 1977 týkající se mobiliáře uvádějí, že hlavní oltář je nový. Nad ním se nachází bohatě řezaný a zlacený barokní rám s akantem a stuhou z počátku 18. století. V něm je titulní obraz z 19. století. Po stranách jsou sochy sv. Víta a sv. Václava, a hlavičky andílků. V kostele je barokní oltář s plastickouskupinou Kalvárie, dále nový oltář Narození Páně, ale s pozdně gotickou reliéfní dřevořezbou Svaté rodiny z období kolem roku 1500. Renovován byl roku 1616. Křtitelnice je malá, cínová. Jsou na ní reliéfní hlavy. Na chybějícím víku křtitelnice byl údajně letopočet 1522. Kazatelna je polygonální z konce 18. století. Obraz biblického výjevuUzdravení slepého od narození pochází od F. Günthera z Litoměřic, který jej namaloval v roce 1833. Několik dalších obrazů v kostele jsou umělecky nevýznamné, pocházející z Prachové. EpitafOswalda ze Šenfeldu a jeho ženy, který se nachází v jižní boční lodi, je renesanční z roku 1589. Jedná se o dílo v pískovci s vysokým reliéfem klečícího manželského páru ve sloupové edikule. V nástavci je reliéf Krista na Olivetské hoře. Po stranách jsou sochy Mojžíše a Jana Křtitele. Jedná se o saskou práci, patrně z Pirny. Vedle jsou dva menší kamenné náhrobníky s figurálními reliéfy s letopočtem 1607 a 1596. Další dva renesanční náhrobníky jsou jeden nápisový a druhý figurální. Jsou umístěny za bočním oltářem a jsou nepřístupné.[4] Ve druhé dekádě 21. století se mobiliář nachází snad v depozitářích.
Zvonice
Hranolová zvonice u kostela Narození Panny Marie v Hrušovanech
Na přilehlém hřbitově je čtyřboká, renesanční, nepříliš vysoká zvonice se sgrafitovýmkvádrováním.[5] Zvonice má půlkruhově sklenutá okna, která jsou zčásti zdvojená. Ve zvonici dole je kostnice, nahoře renesanční zvon s figurami i ornamenty. Je signován „Brykcy Zwonarz z Czymperku Leta 1573“. Hřbitovní zeď má výklenky. V jednom z nich se nachází náhrobník s nápisem a letopočtem 1624.[4]
Okolí kostela
Nedaleko stojí na vysokém podstavci socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. století. U cesty ke hřbitovu je litinový pseudogotický křížek s letopočtem 1864.[4]
Odkazy
Reference
↑MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 70–71.
↑ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Encovany – zámek, s. 112–113.
