Související informace naleznete také v článku Sojuz 11.
Při návratu první posádky, která dlouhodobě pracovala na orbitální stanici Saljut 1, se při návratu kabiny do zemské atmosféry dne 30. června 1971 předčasně otevřel odvzdušňovací ventil modulu a došlo ke ztrátě vědomí posádky a zástavě srdeční činnosti.
Michael J. Adams, pilot raketového letounuX-15 ztratil během apsidy letu kontrolu nad letounem v důsledku závady elektroinstalace, letoun se rozpadl při návratu do atmosféry. Adamsovi, stejně jako dalším účastníkům projektu, byl americkou vládou přiznán status astronauta.
Apollo 1
Související informace naleznete také v článku Apollo 1.
Posádka Apollo 1 - Grissom, White, Chaffee
Při nácviku budoucího prvního letu programu Apollo došlo dne 27. ledna1967 v důsledku elektrického zkratu ke vzplanutí interiéru kosmického modulu Apollo 1 a udušení posádky.
Související informace naleznete také v článku STS-51-L.
Katastrofa raketoplánu Challenger
K havárii raketoplánu Challenger došlo při startu k letu STS-51L dne 28. ledna1986 v čase T+73 sekund, po prohoření izolace pomocného startovacího raketového motoru SRB. Následná exploze externí palivové nádrže raketoplánu rozmetala družicový stupeň a posádka při této explozi zemřela, eventuálně až při dopadu na vodní hladinu.
K havárii raketoplánu Columbia došlo během sestupu atmosférou v závěru letu STS-107 dne 1. února2003 ve výši 60 km nad Texasem. Hrana křídla orbiteru, narušená nárazem pěnové izolace odpadlé při startu raketoplánu z externí palivové nádrže, nevydržela extrémní tepelné namáhání a prohořela. V důsledku toho došlo k rozpadu raketoplánu a usmrcení posádky přibližně 15 minut před plánovaným přistáním.
,_a_Soviet_test_pilot,_aerospace_engineer,_and_cosmonaut).jpg)
