Korálice trojklaná

Jak číst taxoboxKorálice trojklaná
alternativní popis obrázku chybí
Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďvstavačovité (Orchidaceae)
PodčeleďEpidendroideae
TribusEpidendreae
PodtribusCalypsoinae
Rodkorálice (Corallorhiza)
Binomické jméno
Corallorhiza trifida
Châtel., 1760
Synonyma
  • Ophrys corallorhiza
  • korálice vrostlá
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres korálice trojklané

Korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) je subtilní, někdy jen 10 cm vysoká vytrvalá rostlina, jedna z nejméně nápadných orchidejí. Roste v lesním šeru v kypré půdě a dostává jen minimum světla. Je v české přírodě jediný druh rodu korálice, vyskytuje se velmi omezeně a je zákonem chráněna jako rostlina ohrožená vyhynutím. Roste v silně zastíněném prostředí a téměř nemá chlorofyl. Je tzv. mykotrofní rostlinou, výživné látky si nevytváří fotosyntézou, ale čerpá je z mycelia hub na jejíchž existenci je trvale závislá.[1][2]

Rozšíření

Rostlina je cirkumpolárně rozšířena v obrovském areálu, kde se vyskytuje ostrůvkovitě. Tato oblast vede od severních oblastí Kanady po velké části Spojených států a částečně i Grónska, dále pokračuje přes téměř celou Evropu, Sibiř, Střední i Jihozápadní Asii až do severní Číny, Mongolska a přes Dálný východ až do Japonska. Vyskytuje se hlavně na chladnějších místech, v teplých oblastech vystupuje do nadmořské výšky až 3100 m. Málokde se vyskytuje hojně, ale ve státech Střední Evropy ji lze spatřit opravdu jen řídce a často je chráněnou rostlinou.

V České republice se dříve vyskytovala četněji, nyní jen ojediněle vyrůstá na Šumavě, v Krkonoších, Hrubém Jeseníku, Bílých Karpatech, Moravském krasu a v okolí Kokořína, Brna a Hanušovic. Většina těchto lokalit je soustředěna do vyšších poloh, do mezofytika a oreofytika.[1][2][3][4]

Ekologie

Bylina se vykytuje ve vlhkých, humózních, na živiny chudých listnatých i jehličnatých lesích, v neuzavřených lesních světlinách s duby, buky, habry, jedlemi nebo smrky, stejně jako na podmáčených vrchovištích i v kosodřevinách. Jen velmi vzácně se objevuje na louce po okraji lesa. Roste ve dvou odlišných biotopech. První se nachází v lesích na bazickém podkladu na místech bez bylinného patra v humózní vrstvě opadaného jehličí a listů. Druhým biotopem jsou podmáčené rašelinné lesy s mechovými porosty. Ploidie druhu bývá 2n = 38, 40, 42.

Korálice trojklaná se účastní trojstranné symbiózy se stromy rodů smrk (Picea), topol (Populus), vrba (Salix) nebo zerav (Thuja) a s houbami rodů vatička (Tomentella) a plesňák (Thelephora). Látky potřebné pro stavbu těla získává z mycelia hub, které je taktéž nedokážou vytvořit a stejně paraziticky je odebírají z kořenů zelených rostlin, ty je vytvářejí fotosynteticky. Aby mohla její semena bez endospermu vyklíčit do stadia semenáče, musí být od samého počátku propojena se symbiotickou houbou.[1][2][3][5]

Předpokládalo se, že korálice trojklaná je plně odkázána na symbiózu, přesto byly v rostlině zjištěny geny pro syntézu chlorofylu a nově i samotný chlorofyl. Pravděpodobně rostlina získává od mykorhizních hub pouze okolo 52 % dusíku a 77 % uhlíku a zbytek si vyrábí sama.[6]

Popis

Vytrvalá, bledě žlutá až nahnědlá bylina s krátkými lodyhami vysokými jen 10 až 20 cm. Je v kyprém lesním humusu ukotvena hnědým, zduřelým a bohatě větveným oddenkem bez kořínků, který vzhledem připomíná mořské korály, odtud pochází i její rodové jméno korálice. Oddenek je intenzivně kolonizován podhoubím symbiotických stopkovýtrusných hub. Na konci každé ztlustlé části oddenku je pupen, z kterého může vyrůst nová lodyha, jenž je v dolní části porostlá jedním až třemi načervenalými, zakrnělými, šupinovitými listy tvořící úzkou pochvu.

Na konci lodyhy je řídký, nejvýše 8 cm dlouhý terminální klas se třemi až osmi odstálými, bledě žlutými, slabě vonícími květy dlouhými 1 až 1,5 cm. Květy mají drobné šupinovité listeny a nerozlišené okvětí ve dvou kruzích po třech lístcích 5 mm dlouhých. Kopinaté okvětní lístky světlé žlutozelené barvy jsou k sobě skloněné, vnější jsou po okrajích hnědočervené a vnitřní stejnobarevně tečkované. Jazykovitý pysk je tupý, trojlaločný (odtud pochází druhové jméno trojklaná), uprostřed je bílý a u báze červeně skvrnitý; ostruha není vyvinutá. Pyl je slepen do brylek. Květy rozkvétají v květnu a červnu a jsou samosprašné; někdy je i v lesním přítmí navštěvují pestřenky. Plody jsou svěšené, elipsoidní, 5 až 15 mm velké tobolky s velmi drobnými, prachovitými semeny, která mají krátkou dobu životnosti.[1][2][3][7]

Ohrožení

Korálice trojklaná je rostlinou, která sice byla i v minulosti v české přírodě poměrně vzácnou, ale v současnosti rapidně ustupuje ze svých zbylých lokalit. Děje se tak pro její silné symbiotické vazby s houbovými organismy, jež jsou velmi citlivé na změny v chemii půdy. Příčiny úbytku je nutno hledat hlavně v eutrofizaci prostředí a kyselých imisích, stejně jako ve změnách v lesním hospodaření. Pro posílení její ochrany byla zařazena ve "Vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.", stejně jako v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012, mezi silně ohrožené druhy (§2, C2b).[2][8][9]

Galerie

  • Květní pupeny
    Květní pupeny
  • Rozvité květenství
    Rozvité květenství
  • Květ
    Květ
  • Zrající plody
    Zrající plody

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Korálice trojklaná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Korálice trojklaná [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 01.05.2009 [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c NEPRAŠ, Karel; KROUFEK, Roman; KUBÁT, Karel et al. Korálice trojklaná [online]. Oblastní muzeum v Litoměřicích, rev. 13.03.2009 [cit. 2017-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Corallorhiza trifida [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2017-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. ↑ DANČÁK, Martin; CHYTIL, Petr. Vzácné rostliny Beskyd: Korálice trojklaná [online]. ČSOP Salamandr, CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm, rev. 12.2013 [cit. 2017-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  6. ↑ ŘÍHOVÁ, Gabriela. Mykorhizní asociace orchideje Corallorhiza trifida na dvou různých typech stanovišť.. České Budějovice, 2010 [cit. 29.04.2017]. Magisterská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jana Jersáková. Dostupné online.
  7. ↑ MAGRATH, Lawrence K.; FREUDENSTEIN, John V. Flora of North America: Corallorhiza trifida [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 29.04.2017]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  9. ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy