Částečně zalesněný kopec tvoří hornina dvojslídný migmatit až ortorula, ostrůvky biotitické ruly drobně zrnité granoblastické a v nižší poloze na severovýchodě a jihozápadě dvojslídný svor, horniny typu metamorfitu v kutnohorsko-svratecké geologické oblasti, v soustavě Českého masivu (krystalinikum a prevariské paleozoikum).[2] Vrch na severozápadě oddělen sedlem (vrchol kolem 788 m) od Pasecké skály (823 m n. m.).[3]
Česká státní trigonometrická síť uvádí zaměřený trigonometrický bod (č. 7 triangulačního listu 3317) se stejnojmenným názvem a geodetickým označníkem s nivelací 821,7 m n. m., žulový terénní patník se nachází v zalesněné vrcholové části, několik desítek metrů na východ od okraje lesa s orientačním bodem 7.4 (816,6 m n. m.).[1]
Geografie
Kopeček, vpravo Pasecká skála nad Kadovem, zcela vlevo Pohledecká skála
Na úzkém hřbetu Žďárských vrchů se od vrcholu zhruba 900 m na severozápad (azimut 312°) nachází Pasecká skála (823 m n. m.) a asi 2,85 km na jihovýchod (azimut 133°) vrchol Pohledecké skály (813 m n. m.).[3] Vrcholy, včetně Kopečku, jsou viditelné v Pohledeckoskalské vrchovině například z lokality nad vesnicí Krátká (vesnická památková rezervace, část městyse Sněžné).
Pod vrcholovou částí stojí tři sloupy typu VVN (velmi vysoké napětí) s nataženými dráty, slouží pro testování vlivu námrazy.[8] Sloupy jsou výrazným orientačním bodem.
V georeliéfu od jihozápadu nevýrazný vrchol se svahy pozvolně klesajícími nadmořskou výškou směrem k vesnici Rokytno (část Nového Města na Moravě), v úrovni 760 m n. m. sedlo, oddělující vrchol od kopce Kříby (788 m), severozápadně nad Rokytnem. Strmější úbočí od vrcholu na sever do lesního prostoru U červeného kříže, pod ním lokalita Paseky se silnicí II/354 a severozápadně nad ní Pasecká skála (823 m).[3]
Vrcholem prochází rozvodnice 4. řádu, od vrcholu svahy v povodí řeky Fryšávky zhruba na severu, potoka Chobotský na východě, potoka Bezděčka na jihu a lokalita v nižší poloze západně pod vrcholem v povodí potoka Medlovka.[4] Svahy k severovýchodu do hlubokého údolí s řekou Fryšávkou, v lokalitě s pravostranným přítokem (Chobotský potok) řeka přitékající od Kadova prudce mění směr (o cca 180°) k sídelní lokalitě Kuklík.[7]
Na východě až jihovýchodě ohraničen vrch úžlabím s potokem Chobotský, pramení pod vrcholem na jihovýchodě. Na jihu vesnička Studnice s několika plochou malými rybníky v prameništi potoka Bezděčka, levostranného přítoku řeky Bobrůvky v Novém Městě na Moravě. Zhruba západně od vrcholu pramen potoka Medlovka, napájející vodou Medlovský rybník na katastrálním území Fryšava pod Žákovou horou.[3]
Úžlabí s prameništěm Chobotského potoka uzavřeno svahy severně od vrcholu sedla (786 m), oddělující Kopeček od vyvýšeniny georeliéfu Na kutině (vrchol 797 m n. m.). Název lokality pravděpodobně odvozen od bývalých lomů, tzv. „kutacích jam“ na vápenec (významná geologická lokalita dolomitického vápence v biotitických pararulách, po skončení těžby jáma zavážena odpadem).[11]
Vrchol georeliéfu s trigonometrickým bodem v lesním porostu, dostupný po neznačené polní a lesní cestě, bez výhledu.[5] Označen žulovým patníkem výškového bodu, také turisty malou mohylou z kamení a dřevěným označníkem.
Rozhledové místo pod vrcholem na jihozápadních svazích, se zeleně značenou turistickou trasou.[7]
Výhled
Přiblížený záběr na Alpy z Kopečku, nejvýraznější vlevo Schneeberg
Je možný jihovýchodním až západním směrem z úbočí v místě, kde stojí poslední ze stožárů, rovněž také o něco blíže k vrcholu u kraje lesa.
Kromě blízkého okolí lze spatřit i vzdálenější lokality.
Na jihovýchodě např. Svatou horu, páru z JE Dukovany. Jižnímu horizontu dominují kopce Ambrožný a Holý vrch u obce Bory (někdy též zvaný Na Nivách). Dále doprava vzdálenější kopce na Třebíčsku (Klučovská hora, Mařenka). Přehlédnout nelze nedaleký Harusův kopec s vysílačem. Za ním se zvedá hřbet Arnoleckých hor s vrcholy Kyjov a Havlina (vysílač). Za Havlinou lze vidět i 50 km vzdálené větrné elektrárny u Pavlova. Vpravo od ní pak nejvyšší vrchol Českomoravské vrchovinyJavořici s nápadně vysokým vysílačem. Dále na jihozápad lze vidět část Jihlavy s často velice významnými sloupci kouře z komínů podniku Kronospan. Za Jihlavou pak masiv Čeřínku či o kus vpravo i Křemešník. Na západě vystupuje ne moc zřetelně zpoza lesů hora Melechov.
Z Kopečku lze i několikrát do roka vidět Alpy. Pokud je vhodné počasí, lze spatřit za Holým vrchem přes 200 km vzdálený Schneeberg v Rakousku. Mimo něj i několik dalších vrcholků pohoří Rax (Scheibwaldhöhe, Dreimarkstein, Waxriegel a Heukuppe), nicméně pro jejich pozorování je skoro nutné mít dalekohled.
V zimním období usnadňují výhledy inverzní rázy počasí.
Pára z JE Dukovany viditelná z Kopečku během zimní inverze
Noční scenerie z úbočí Kopečku v zimě 2018/2019
Výřez pozorovaných alpských vrcholků
Turistika
Vrch uvedený v turistické mapě Žďárské vrchy (mapový list 48) vydané Klubem českých turistů, do vrcholové části vedená zeleně značená turistická trasa, úsek mezi rozcestníky Studnice – Pasecká skála.[13]
Jihozápadně pod vrcholem turistická trasa, vrchol terénu v nejbližším místě ve vzdálenosti zhruba 265 m na severovýchod (50°), od přístřešku na trase pak 360 m zhruba na východ (95°). Vrchol dostupný lesní cestou vedenou okrajem lesa od lokality U červeného kříže a též neznačenou lesní cestou od silniční spojky s cyklistickou trasou 1 v úseku silnice II/354 – turistický rozcestník Pod Studnicemi.[7]
Na jihozápadním svahu pod vrcholem stožáry rozvodu vysokého napětí, tzv. zkušební stend Studnice (vlastník EGÚ Brno, akciová společnost), v roce 1980 postaveny Výzkumným ústavem energetickým ke zkušebnímu měření námrazy na stožárech a rozvodech vedení, vrcholky stožárů z daleka viditelné. Měření námrazy v lokalitě již od roku 1929, místo pro výzkumnou stanici s nejčastější námrazou ve středních polohách v Česku.[14]
Jižně od vrcholu, v oblasti sídelní lokality Studnice, prameniště potoka Bezděčka, v nadmořské výšce 804 m pramen vody s názvem Studnická studánka (v roce 2014 naměřeno pH 5,5, vydatnost 0,1 l/sec, teplota vody 9,8 °C a ze vzorku dne 2. června 2015 proveden rozbor vody),[15] níže několik plochou malých rybníků, rekreační možnosti.
Na okraji sídelní lokality památný strom Lípa Studnice (lípa velkolistá, lat. Tilia platyphyllos var. cucullata), zhruba 23 m výška a 550 cm obvod kmene, vyhlášení 7. listopadu 2005 (kód ÚSOP 105358).[16]
↑ abČeská geologická služba. Geologická lokalita: Studnice [online]. [cit. 2018-06-06]. Typ geologické lokality: lom a propadliny, tzv. pinky, ID 2894. Dostupné online.
↑Česká geologická služba. Geologická mapa České republiky: přibližně kompozice Studnice a okolí [online]. [cit. 2017-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-20.
