Koolhoven F.K.46

Koolhoven F.K.46
Koolhoven F.K.46L
Koolhoven F.K.46L
Určenícvičný a sportovní letoun
VýrobceNV Koolhoven Vliegtuigen
ŠéfkonstruktérFrederik (Frits) Koolhoven
První let1933
Zařazeno1933
Vyřazeno1948
UživatelNizozemsko
Jihoafrická republika
Výroba1933–1939
Vyrobeno kusů13
Vyvinuto z typuF.K.42, F.K.44
Další vývojF.K.47
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koolhoven F.K.46 byl nizozemský výcvikový a sportovní dvouplošník z 30. let navržený a postavený společností NV Koolhoven Vliegtuigen. Většina letounů byla prodána do Národní letecké školy (NLŠ). Bylo celkem postaveno 13 letadel ve třech variantách.[1]

Koolhoven F.K.46L s motorem Walter Minor 4 (1935)

Vznik a vývoj

První prototyp s otevřenými kokpity byl postaven v roce 1933 a první let byl proveden na podzim roku 1933. Letoun byl poháněn motorem Cirrus Hermes o výkonu 115 k.. Druhý prototyp výrazně odlišný od prvního měl trubkový rám, byl vybaven posuvným krytem kabiny a měl jiný motor: De Havilland Gipsy Major I o výkonu 130 k.[2]

Koolhoven F.K.46L (L'Aérophile, Le Pontentiel Aérien Mondial 1936)

Frederick Koolhoven měl do roku 1933 jen malé dílny na letišti Waalhaven-Rotterdam, ale v roce 1934 vznikla velká společnost s kapitálem pět milionů florinů.[3] Následně byly této společnosti zadány větší objednávky a to jak známé firmy KLМ, tak i od Národní letecké školy.[4]

Koolhoven F.K.46 (1933)

Letadlo bylo rozsáhle testováno v NV Nationale Luchtvaartschool (Národní letecká škola, NLŠ) a nakonec zakoupeno, následovala objednávka pěti letadel, z nichž do NLŠ byly dodány čtyři. Pátý letoun převzalo nizozemské královské letectvo (Luchtvaart Afdelingk) k testování.[1] V roce 1935 byla postavena verze se sníženou hmotností, označená jako F.K.46L (PH-ALA), která byla poháněna motorem Walter Minor 4 o vzletovém výkonu 95 koní (71 kW).[5] Tento letoun byl v provozu do května 1940.

Těsně před zahájením německé invaze do Nizozemska (1940) byla továrna NV Koolhoven Vliegtuigen vybombardována a prakticky přestává existovat.[6]

Koolhoven F.K.46, mechanik roztáčí vrtuli (1933)

Popis letounu

Jednomotorové výcvikové letadlo F.K.46 bylo smíšené konstrukce ze dřeva a kovu. Byl to dvoumístný letoun, zprvu s otevřenými později krytými kokpity s posuvnou skleněnou střechou a s tandemovým uspořádáním sedadel. Křídla byla vzájemně propojena čtyřmi páry vzpěr ve tvaru písmene N a vyztužena ocelovými lany. Horní křídlo bylo umístěno nad kokpity (typ parasol), zatímco dolní křídlo bylo integrováno do spodní části trupu. Dvě palivové nádrže byly umístěny ve střední části horního křídla a palivo k motoru proudilo pouze gravitací. Trup byl svařen z ocelových trubek a potažen plátnem. Vpředu klasický dvoukolový, pevný podvozek s ocelovou konstrukcí ve tvaru písmene V a vzadu podpěrné kolo.[2]

Pohon u většiny vyrobených letounů zabezpečoval čtyřválcový řadový invertní motor de Havilland Gipsy Major o výkonu 97 kW (130 k) anebo u jednoho letounu F.K.46L řadový invertní motor Walter Minor 4.[7]

Koolhoven F.K.46, posuvné kryty kokpitů (1933)

Použití

První letoun v.č. 4601 získal imatrikulaci PH-AJH a létal od 20.10.1933 v Národní letecké škole (NLŠ, Nationale Luchtvaart School). V roce 1934 následovaly další čtyři v.č. 4602-4605 s imatrikulacemi PH-NLS, PH-FKA, PH-FKB a PH-FKC. I ty létaly v NLŠ (Rijswijk, Rotterdam a Ypenberg). V roce 1935 si jeden letoun v.č. 4606 zakoupila společnost FJ Philips (PH-LPS) a byl rovněž imatrikulován pro NLŠ letoun v.č. 4609 (PH-ALA) s motorem Walter Minor 4. V letech 1936–39 byly imatrikulovány letouny v.č. 4607-08 a 4610-13 všechny pro NLŠ (PH-FKD, PH-FKE, PH-APN) s výjimkou 4612-13, které využívala mateřská společnost NV Koolhoven Vliegtuigen (PH-ATR, PH-ATS).[8]

Jeden letoun byl hodnocen nizozemskou armádou (Luchtvaart Afdelingk, ev. č. 76.). Přibližně ve stejné době byl armádou ke stejnému účelu zakoupen Bücker Bu-131 Jungmann. Koolhoven F.K.46 se vykazoval horšími letovými vlastnostmi (i když nebylo sděleno proč) a v polovině roku 1937 byl prodán zpět firmě Koolhoven. Ta jej nakonec v roce 1938 prodala do aeroklubu South Sumatra Flying Club (Zud Sumatra Vlieclub) v Palembangu na Sumatře (Nizozemská východní Indie), kde létal s imatrikulací PK-SAT od března 1938 do roku 1942.[9]

Většina letounů F.K.46 včetně F.K.46L (celkem 10) byla 10. května 1940 při německém bombardování buď zničena anebo poškozena.[8][10][11][12]

Letoun s imatrikulací PH-ATR byl před německou okupací prodán do Jihoafrické republiky prostřednictvím společnosti Visser & Co. z Johannesburgu, místním držitelem licence na dovoz letadel Koolhoven. Byl používán i jihoafrickým letectvem s registračním číslem 1548. Létal až do srpna 1948.[13]

Varianty

  • F.K.46 s motorem DH Gipsy Major I
  • F.K.46S upravená školní verze nazývaná De Koe nebo Koebeest (Kráva, Kovboj)[14]
  • F.K.46L odlehčená verze s motorem Walter Minor 4

Uživatelé

Specifikace

Údaje dle[1][2][5]

Technické údaje

  • Posádka: 2 (instruktor a žák)
  • Rozpětí horního křídla: 8,00 m
  • Délka: 7,30 m s Gipsy Major I, 7,45 m s Minor 4
  • Výška: 2,45 m
  • Nosná plocha: 24,00 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 570 kg
  • Vzletová hmotnost: 870 kg
  • Pohonná jednotka:
    • 1 × De Havilland Gipsy Major I o výkonu 130 k (96 kW)
    • 1 × Walter Minor 4 o výkonu 85 k (62,5 kW) 2260 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevnými listy

Výkony

  • Maximální rychlost: 175 km/h
  • Cestovní rychlost: 160 km/h
  • Nejmenší rychlost: km/h
  • Dostup: 4 750 m
  • Dolet: 590 km s Gipsy Major I, 600 km s Minor 4
  • Stoupavost: 7 min 45 s do 915 m

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Koolhoven F.K.46 na anglické Wikipedii a Koolhoven F.K.46 na italské Wikipedii.

  1. ↑ a b c FK-46 [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2014 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c DEN OUDEN, Alex. Koolhoven FK-46 (nizozemsky) [online]. Alex Den Ouden [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ DEN OUDEN, Alex. Frederik (Frits) Koolhoven - Vliegtuigontwerper (nizozemsky) [online]. Alex Den Ouden [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Si. Nová letecká továrna v Holandsku. Letectví. Listopad 1934, roč. XIV. (1934), čís. 11, s. 432. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Bulletin Walter, Vol. 1939, June, No. 2, 56 p., publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, in Státní oblastní archiv v Praze (State Regional Archives in Prague), Fond Walter, a.s., No. NAD 1914
  6. ↑ AUBRECHT, Richard. NV Koolhoven Vliegtuigen [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz, 29.10.2013 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Schulflugzeug Koolhoven FK 46 [online]. eichhorn.ws [cit. 2019-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-19. 
  8. ↑ a b Civil Aircraft Register - Netherlands [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Civil Aircraft Register - Netherlands East Indies [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ ASN Wikibase Occurrence # 544 [online]. Aviation Safety Network, 21.1.2008 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ ASN Wikibase Occurrence # 548 [online]. Aviation Safety Network, 21.8.2008 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ ASN Wikibase Occurrence # 552 [online]. Aviation Safety Network, 21.1.2008 [cit. 2019-11-28]. Dostupné online. 
  13. ↑ Military History Journal, Koolhoven F.K. 46 (anglicky) [online]. The South African Military History Society (Jihoafrická společnost pro vojenské dějiny), červen 1973 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Koolhoven F.K. Designations [online]. secretprojects.co.uk, 20.6.2018 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • NOPPEN, Ryan K. (2016). Orange Wings. The Global Reach of Dutch Aviation in War and Peace, 1914–1945, Grand Rapids, Michigan, W.M. B. Eermands Publishang Co., ISBN 0-8028-4870-2.
  • WESSELINK, Theo., POSTMA, Thijs. (1982), De Nederlandse vliegtuigen, Haarlem, Romem, ISBN 90-228-3792-0.

Související články

Externí odkazy