V Severní Americe a Evropě je rozsah kontaminovaných půd většinou dobře znám a mnoho zemí má vypracované postupy, používané při identifikaci a vypořádání se s tímto environmentálním problémem. Opačná situace však panuje v zemích rozvojových, kde navíc znečištěných půd rychle přibývá.
Spojené státy americké jsou, přestože patří ke státům s vůbec největším znečištěním půdy, světovým lídrem v navrhování standardů čištění a jejich uplatňování v praxi. Ostatní industrializované země s velkým počtem kontaminovaných ploch v nápravě zaostávají.[zdroj?!] Očekává se, že v budoucnosti se bude rychle zvyšovat znečištění půd v rozvojových zemích. V USA je každoročně vyčištěno tisíce kontaminovaných míst, často s použitím mikrobů, kteří dokážou „vyžrat“ toxickéchemikálie z půdy. Jiné metody zahrnují jednoduché vybírání půdy, extrakci půdní vlhkosti nebo využití těžních věží. Současně jsou v celém světě vytvářena a rozpoznávána stále nová místa kontaminace půd.
Obrovský a vytrvalý růst Čínské lidové republiky od 70. let si vyžádal svou daň v podobě zvýšeného znečištění půd. Státní správa životního prostředí ČLR to považuje za vážnou hrozbu pro životní prostředí, potravinové zabezpečení a trvale udržitelné zemědělství, neboť asi desetina zemědělské půdy (přes 12 milionů hektarů) byla zničena znečištěním. Jen zamoření půd těžkými kovy způsobuje každoročně znehodnocení zemědělské produkce v hodnotě 20 miliard yuanů (skoro 54 miliard korun).[3] Podle vědeckého odběru vzorků bylo zjištěno znečištění 100 tis. km2 zemědělské půdy Číny, přičemž kontaminovaná voda je používána na zavlažení dalších 21 670 tis. km2 a dalších 1 300 km2 je pokryto nebo zničeno pevným odpadem. Celkově se jedná o 1/10 zemědělské půdy Číny, většinou v ekonomicky nejrozvinutějších oblastech.
