Seté konopí pochází pravděpodobně ze střední nebo východní Asie. Nejstarší konopné textilie byly nalezeny v Číně a v Japonsku. Např. z vykopávek v japonském Torihama pocházejí zbytky provazů a plošných textilií ve stáří cca 9 000 let.[3] Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. l.) byl z konopného vlákna. Obrovský rozkvět nastal v 17. století, kdy se například na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí.
V roce 2021 dosáhly osevní plochy celosvětově cca 79 000 hektarů, hektarové výnosy se zvýšily v posledních 30 letech až na sedminásobek. Celosvětová roční sklizeň v rozsahu cca 300 000 tun vláknového konopí (jak ukazuje následující tabulka) byla dosud dosahována jen v 60. letech 20. století.
V Evropské unii je povolené jen pěstování konopí s nízkým obsahem THC, v Česku do 0,3 % obsahu THC.[4]
Produkce v ČR dosáhla v roce 2021 celkem 60 tun.[2]
Vlastnosti
Elementární vlákna mají délku 15–30 mm a tloušťku 15–25 µm. Pevnost vlákna, která za sucha dosahuje 40–80 cN/tex, je v průměru vyšší než u lnu a zvyšuje se za mokra až o 20 %. Konopí má ze všech přírodních vláken nejlepší odolnost proti vlivům povětrnosti.[1]
Cena spřadatelných vláken dosahovala v letech 2010–2012 cca 2,00–2,30 USD/kg, konopná příze stála 6,50–7,00 USD/kg.[5] Analýzu světového trhu s konopím v roce 2016 dává online např. Global Hemp Market 2016.[6]
Pěstování
Rostlina může dosáhnout až 3,5 m délky. Výnos surové slámy se pohybuje mezi 5 a 11 t/ha, výrobní náklady na tunu konopné slámy se kalkulují např. v Německu na cca 250 €.
Ze slámy se dá získat průměrně 28 % vláken pro textilní a jiné technické účely a 55 % pazdeří (na stavební materiál, slámu pro stáje aj.). Od EU dostávají pěstitelé výpomoc asi 24 €/tunu slámy, pěstování v Evropě je však sotva rentabilní.
Zpracování vláken
Použití konopí na výrobu příze
Konopné příze se vyrábí:
"klasickým" způsobem (podobně jako lněné příze): rosení/máčení – potěrání – vochlování – předpřádání – dopřádání. Výrobní zařízení jsou několik desítek let stará, náklady jsou podstatně vyšší než např. při zpracování bavlny. Nové technologie rozvolňování (párou, ultrazvukem a další) se zatím nedostaly ze stádia pokusů.[7]
z kotonizovaného konopí: Vlákna jsou chemickým procesem přizpůsobena bavlně, nemusí se rosit ani potěrat a zpravidla se bělí. Většinou se spřádají ve směsi s bavlnou nebo s chemickými vlákny stejným postupem jako bavlněná vlákna.
Stupeň výroby
Výtěžek v kg
surové stonky
1000
máčené, suché stonky
900
Druhy vláken
dlouhá
krátká
koudel
potěrané stonky
100
120
vochlovaná vlákna
38
56
--
mykaný pramen
--
43
84
příze
34
37
73
tkaniny (po úpravě)
30
--
--
šňůry/lana (po úpravě)
--
36
69
Nákres vpravo znázorňuje schematicky obě výrobní technologie a následující tabulka ukazuje příklad exploatace 1000 kg konopných stonků při zpracování na textilní výrobky „klasickým“ způsobem. (V tabulce není uvedeno, že se při potěrání a vochlování odděluje od dalšího zpracování 610 kg pazdeří a 70 kg různých nečistot). Celkový výsledek 135 kg tkanin a provaznických výrobků odpovídá průměrnému váhovému množství hotových textilií, které se dá získat z konopných stonků.[8]
Z aktuálních údajů o produkci (2007) se dá odvodit, že jen asi z pětiny konopných vláken se vyrábí příze. V roce 2006 dodávala například Čína 1 000 tun přízí z čistého konopí a 10 000 tun textilií ze směsi konopí s jinými vlákny. V Evropě se uvádí Rumunsko jako jediný výrobce konopných přízí.
Na americkém a evropském (i českém) trhu se však nabízí poměrně široký sortiment ručně pletacích přízí, provazů, lan, tkaných a pletených oděvů i bytových textilií ze směsi konopí s bavlnou, vlnou i elastanem (ponožky). Jen omezený počet výrobků je zhotoven ze 100 % konopí. Použité příze dosahují jemnosti 42 tex.[9]
Konopná vlákna v technických výrobcích
Velká většina konopných vláken ve světě a v Evropě prakticky celá sklizeň se v současné době zpracovává na součásti nebo příměs různých technických výrobků.
V Evropě se například v roce 2006 použilo (patřičně připravených 23 000 tun) konopných vláken z
66 % na speciální papír,
20 % na izolační materiál,
12 % na netkané textilie,
2 % na ostatní výrobky
Způsoby zpracování a použití:
Rozvolňování konopných stonků se provádí na rozdíl od tradičního způsobu tak, že se materiál předkládá rozvolňovacímu agregátu neurovnaný.[10] Vlákna jsou více namáhána a krácena, přidává se k nim i koudel a v některých výrobních linkách je zařazeno mykání. Z tuny suroviny se tak získá asi 250 kg „technických“ vláken s obsahem pod 5 % pazdeří. Rozvolněný vlákenný materiál se používá na netkané textilie (plsti, rouna, pojené textilie) a některé druhy celulózy .
Konopný odpad a podřadná vlákna se rozvolňují na kladivových drtičích. Z drtiče vychází velmi krátká vlákna obsahující do 20 % pazdeří. Používají se k výrobě většiny celulóz. (Např. cigaretový papír obsahuje cca 80 % lněných a 20 % konopných vláken).[11]
Galerie
Konopné vlákno 400 x zvětšené
Sklizeň: Horní část s listím odděleně od vlákenných stonků
Polotovary a výrobky z konopných vláken (Textilní muzeum v Tilburgu)
Tkanina na korejské tradiční oděvy z konopí sambe
Sukně z konopné tkaniny (z oděvů čínské menšiny Lisu v Muzeu národností v Jünnanu)