Kondenzační jádra jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře Země, které mají vhodné fyzikální a chemické vlastnosti k přechodu vody z fáze plynné do fáze kapalné.

Pro kondenzaci vody ve vzduchu sice nejsou nezbytné, nicméně kdyby těchto kondenzačních jader nebylo, kondenzovala by voda až při přesycení až o několik stovek procent větším nežli je díky nim běžné, tedy kolem 100 % relativní vlhkosti.

Nejvýznamnějšími kondenzačními jádry jsou kapičky mořské vody, které se uvolňují z moří a oceánů. Proto také oděvy napuštěné solí snadno vlhnou. Přidáváním velice účinných kondenzačních jader můžeme například rozpouštět mlhu na letištích.

Kondenzační jádra jsou dělena podle velikosti, skupenství a chemických vlastností, elektrické povahy, fyzikálně-chemických vlastností a podle původu.

Podle velikosti:

• jádra Aitkenova r < 10⁻⁷ m
• jádra velká 10⁻⁷ m < r < 10⁻⁶ m
• jádra obří r > 10⁻⁶ m

Což je okolo 10⁻⁴ mm.

Podle skupenství:

• jádra kapalná
• jádra pevná

Podle chemických vlastností:

• nesmáčitelná – hygrofobní
• smáčitelná – hygroskopická
  • nerozpustitelná
  • rozpustná
  • roztoky solí
  • roztoky kyselin

Podle elektrické povahy:

• nabitá
• neutrální

Podle fyzikálně-chemických vlastností:

• přechodná
• trvalá

Podle původu:

• přirozené
  • bakteriální^[1]
  • mořské – mořská sůl, metabolické produkty fytoplanktonu
  • prachové
  • vulkanické
• antropogenní
  • kouřové

• PODZIMEK, Josef. Fysika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha : ČSAV, 1959. 440 s.
• SOBÍŠEK, Bořivoj a kol. Meteorologický slovník terminologický. 1. vyd. Praha : MŽP, 1993. 594 s.

• Rosný bod
• Kondenzace