Kominforma či Informbyro (oficiálně Informační byro komunistických a dělnických stran, rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij) byla Moskvou řízená mezinárodní organizace komunistických stran. Byla založena 6. října 1947 na konferenci v polském městě Szklarska Poręba navazovala na činnost během války zrušené Kominterny. Vedle Komunistické strany Sovětského svazu dále sdružovala komunistické strany Bulharska, Československa, Francie, Maďarska, Itálie, Rumunska a Polska. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany Jugoslávie a Svobodného území Terstu. Kominforma měla být koordinační institucí mezinárodního charakteru, také však byla sovětským vedením užívána jako nástroj vlivu ve vznikajícím Východním bloku.^[1]

Během roku 1948 se zhoršily vzájemné vztahy Jugoslávie a Sovětského svazu, kdy se bělehradští komunisté obávali ztráty moci. Na základě toho byla přerušena z jugoslávské strany vzájemná hospodářská spolupráce a Kominforma ostře napadla KSJ. Bylo zasláno několik depeší, ve kterých se stupňoval tlak na jeho vedení. Zprvu ostrou kritiku vystřídal slovník označující celé politbyro KSJ za „špiony západu“. V tomto okamžiku tak měla Jugoslávie špatné vztahy nejen se Sověty, ale také i se západními zeměmi (kvůli územním sporům okolo Svobodného území Terst).

Zprvu měla Kominforma sídlit dle Stalinova výslovného pokynu v Bělehradě, ale poté, co byla Jugoslávie vyloučena, bylo její sídlo přesunuto do Bukurešti. Organizace vydávala také svůj vlastní deník s názvem Pro věčný mír a lidovou demokracii.

V roce 1953 zemřel Stalin a novým sovětským vůdcem se stal Chruščov. Ten usiloval o sbližování s Jugoslávií a připouštěl, že budovat socialismus nelze jen bezduchým kopírováním sovětské šablony. To smysl Kominformy oslabovalo, proto byla 17. dubna 1956 rozpuštěna.^[1]